Zatímco se ještě před rokem vedly diskuze, zda je AI skutečně technologickou revolucí, letos už ji firmy napříč odvětvími nasazují do provozu. A to nejen jako nástroj pro jednotlivce, organizace ji implementují napříč procesy, od obchodu přes zákaznický servis až po interní provoz.

 

Jednou z nejvýraznějších změn je nástup AI agentů. Na rozdíl od klasických chatbotů nejde pouze o pasivní odpovídače, ale o autonomní systémy schopné samostatně plánovat jednotlivé kroky, volit vhodné nástroje, vyhledávat informace a dokončovat komplexní úkoly bez přímého zásahu člověka. „Typickým příkladem může být příprava na obchodní schůzku, která člověku při důkladném zpracování zabere i hodinu. AI agent během několika desítek sekund projde historii komunikace, aktivity i předchozí nabídky a připraví přehledné shrnutí,” uvádí Vojtěch Černý, ředitel inovací a expert na problematiku AI z firmy Algotech.

 

Dalším posunem je multimodalita. Moderní jazykové modely dnes pracují nejen s textem, ale i s obrazem, zvukem a videem. Zásadní proměnou díky tomu prochází i OCR, kde tradiční šablonové systémy nahrazuje LLM-based přístup schopný porozumět kontextu dokumentu a dokáže extrahovat informace i z nestrukturovaných vstupů bez předkonfigurace.

Výběr jazykového modelu se stává strategickým rozhodnutím. Vedle dominantních hráčů, jako jsou OpenAI (GPT) nebo Google (Gemini), posiluje i DeepSeek a Anthropic (model Claude), který podle Ramp Indexu v únoru 2026 využívalo už 60 % firem jako svou první placenou AI platformu. „Firmy by měly brát v potaz, že vazba jen na jeden AI model je riziková. Výkon, cena i schopnosti modelů se průběžně mění a flexibilita architektury je zásadní,“ podotýká Vojtěch Černý. 

 

Trend tzv. vibe-codingu, tvorby softwarových nástrojů pomocí AI bez tradiční programátorské průpravy, vstupuje do firemní praxe. CEO, projektoví manažeři i analytici dnes pomocí nástrojů jako Claude Code, GitHub Copilot nebo Lovable vytvářejí funkční prototypy a jednoduché aplikace.

Je klíčové mít na paměti, že nástroje vytvořené čistě pomocí AI bez odborného dohledu nejsou vhodné pro produkční nasazení, nemohou garantovat bezpečnost, plnou funkčnost ani škálování.

Práce s firemními dokumenty je jednou z oblastí, kde AI přináší okamžitou hodnotu. „Firemní know-how, směrnice, smlouvy, manuály, to vše je zpravidla textová informace, a tedy přirozené médium pro jazykové modely. Zadání ‚chci, aby AI odpovídala na základě mých firemních dat‘ zní sice jednoduše, ale implementace je výrazně komplexnější. Například otázka‚ o kolik jsme letos vyrobili více než loni vyžaduje rozložení na dva samostatné dotazy a jejich následné porovnání,“ vysvětluje Vojtěch Černý.

 

I nejrozšířenější přístup RAG (Retrieval-Augmented Generation) tak naráží při složitějších dotazech na limity, protože vyžadují kombinaci více technik - sémantické vyhledávání založené na porozumění významu, klasický full-text pracující s klíčovými slovy, strukturovaný přístup k dokumentům i vícekrokové dotazování, při kterém AI postupně skládá odpověď z několika navazujících operací.

Proto se prosazují agentní systémy, které kombinují různé strategie vyhledávání a iterativně zpřesňují odpověď. Řešení jako Algotech Chat staví právě na tomto principu a kombinuje různé strategie, dokud informaci nenajde, zároveň umožňuje vyhledávání napříč stovkami až tisíci dokumentů bez vendor lock-inu. Systém tak lze kdykoli přepnout na jiný jazykový model jako Azure OpenAI, Claude, Gemini či jiný.

„Výhodou také je, že máte plnou kontrolu nad zadanými daty, která nejsou využívána k trénování AI. Provoz lze zajistit například v privátním cloudu. Mile překvapí i cena, kdy se náklady na dotaz pohybují kolem 50 haléřů,“ podotýká Vojtěch Černý.

Voicebot je vlastně chatbot doplněný o vrstvu převodu řeči, což z něj dělá jednu z nejnáročnějších AI disciplín. Kombinuje totiž jazykové modely, převod hlasu na text a syntézu hlasu, přičemž klíčová je latence. V praxi se prosazuje model Speech-to-Text (STT), který umožňuje plnou kontrolu nad systémem, auditovatelnost a přesné řízení kontextu. Alternativou jsou „voice-to-voice“ modely, které sice snižují zpoždění, ale ztrácejí kontrolovatelnost a přesnost, není totiž k dispozici přesný přepis hovoru.

Cílem moderních řešení je odpověď do jedné sekundy. To v praxi znamená, že rozpoznání řeči musí proběhnout přibližně do 200 milisekund, samotné AI zpracování kolem půl sekundy a syntéza hlasu opět zhruba do 200 milisekund. Takového výkonu lze dosáhnout pouze při pečlivě optimalizované architektuře a dobře navržené infrastruktuře.

 

Příkladem komplexního řešení je platforma Algotech Call Centrum, která propojuje voiceboty, chatboty i asistenci operátorů. Součástí je například AI našeptávač, který v reálném čase poslouchá hovor a zobrazuje operátorovi doporučení z firemní znalostní báze nebo automaticky třídí příchozí emaily a připravuje návrhy odpovědi ještě před přiřazením operátorovi.

 

Protože přínos technologie a rizika s ní spojená rostou společně, přichází i nové regulatorní rámce. Mezi nejvýznamnější patří evropský AI Act, který klasifikuje systémy podle míry rizika a stanovuje povinnosti pro jejich vývoj a nasazení. Dále EU Data Act upravující pravidla práce s daty a samozřejmě také GDPR, které zůstává klíčovým rámcem pro ochranu osobních údajů. 

Právě z tohoto důvodu poskytuje Algotech mimo jiné také konzultace v oblasti compliance a pomoci nastavit procesy tak, aby při nasazení AI byly splněny všechny aktuální legislativní požadavky.

 

Bezpečné nasazení AI dnes stojí na několika základních principech. „Firmy by neměly sdílet citlivá data ve veřejných AI nástrojích a musí průběžně ověřovat výstupy modelů. Halucinace, tedy přesvědčivě znějící, ale fakticky chybné odpovědi, stále existují. Zároveň je důležité definovat jasná interní pravidla používání AI. Stejně důležité je pravidelné školení zaměstnanců a využívání ověřených řešení, která splňují bezpečnostní i regulatorní požadavky,“ dodává Vojtěch Černý.

Rok 2026 potvrzuje, že AI není dočasný trend. Je to infrastruktura, která mění způsob, jak firmy pracují s informacemi, komunikují se zákazníky a automatizují procesy. Rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným nasazením dnes nespočívá v samotné technologii, ale v architektuře, bezpečnosti a schopnosti ji integrovat do procesů.

Firmy, které AI využívají jen jako doplněk, budou postupně ztrácet. Naopak ty, které ji implementují systémově, od dokumentů přes komunikaci až po zákaznickou podporu, získávají zásadní konkurenční výhodu. AI už totiž není budoucnost, ale současnost firemní infrastruktury.