Praxe ukázala, že plošné využívání off-shoringu při vývoji a implementaci IT řešení s sebou přináší i řadu problémů. Důvodem byly mimo jiné jazykové a kulturní bariéry, časový posun, komunikace s anonymními osobami a relativně vysoká fluktuace v off-shoringových centrech a s tím související rostoucí náklady i rizika. Společně s nízkou cenou pracovní síly je tak často třeba počítat i s delšími lhůtami pro dokončení projektu a vyšší pracností.

Na základě těchto zkušeností začaly některé společnosti hledat cestu, jak realizovat své plány s komfortem a efektivitou lokálních projektů a současně i s nižšími jednotkovými náklady, které nabízí off-shoring. Jako efektivní řešení se ukázal tzv. best-shoring.

Na rozdíl od off-shoringu, best-shoring nabízí kombinaci týmu kvalifikovaných lidí přímo u zákazníka s týmem operujícím v zemi s levnější pracovní silou a s podobným kulturním zázemím . Před Indií a dalšími asijskými státy tak dnes dostávají přednost evropské země s rozvíjející se ekonomikou, například Bulharsko. Ovšem stejně jako off-shoring není best-shoring univerzální řešení. Ukazuje se však jako výrazně efektivnější pro náročné IT projekty vyžadující silnou interakci se zákazníkem a znalost lokálního prostředí.

Vzhledem k tomu, že většina trendů přichází do Evropy ze severní Ameriky se zpožděním jednoho až tří let, očekává společnost, že se v roce 2011 začne tato tendence více prosazovat i v České republice.