facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 3/2022 , Trendy ICT

Inkluzivní přístup webů změní internet k lepšímu, tak jako snížené obrubníky odstranily bariéry ve fyzickém světě

Ondřej Pohl


Ve veřejném prostoru existuje celá řada detailů, které mají jediný úkol – usnadnit život lidem s postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Tam, kde byla pouze schodiště, vznikají nájez­do­vé rampy a elek­tric­ké plošiny. Na přechody pro chodce jsou umisťovány zvukové majáky usnadňující navigaci nevidomým. Na úřadech jsou běžné indukční smyčky, které pomáhají sluchově postiženým. Instalují se snížené obrubníky, aby na ně bylo možné najet s vozíkem. Tyto změny potvrzují, že společnost začíná myslet inkluzivně. Tedy na všechny, nejen na zdravé.


Této pozornosti zatím mnohde zůstává ušetřena jedna oblast – internet. Přitom by drobné změny v obsahu webových stránek a mobilních aplikací usnadnily život nejen těm, kdo se musí potýkat se zdravotním hendikepem, ale i zcela zdravým uživatelům.

Přístupnost webového obsahu v kostce

Webová přístupnost je snaha o odstraňování a zmírňování překážek, které brání lidem se zdravotním postižením v přístupu na webové stránky či jim znesnadňují jejich používání. Primárním cílem je inkluze uživatelů s postižením, kterých je několik typů: smyslové, motorické, kognitivní, ale spadat sem mohou i civilizační choroby a další. Takoví uživatelé k procházení webových stránek často používají různé asistenční pomůcky, které například převádí digitální obsah do mluveného slova, Braillova písma, nebo jim umožňují ovládat počítač bez myši a klávesnice.

Z inkluzivního přístupu profitují i zdraví uživatelé, jelikož každý zažívá momenty, kdy je jeho schopnost ovládat webové stránky zhoršená. Ať už kvůli přímému slunci, spěchu nebo sádře na zlomené ruce. Přístupnost postihuje celou řadu funkčních prvků webu a digitálního obsahu. Některé jsou viditelné okamžitě, jiné ukryté v kódu. Od nas­ta­ve­ní jazyka pro správné fungování hlasových čteček přes vhodné nastavení responzivity a kontrastu až po titulky ve videoobsahu.

Bezbariérové úřady a jejich weby

Subjekty státní a veřejné správy přitom podle nařízení evropské směrnice od roku 2020 musí splňovat kritéria bezbariérovosti inter­ne­to­vých stránek. Úřady a státem vlastněné podniky, kterých se tato povinnost týká, jsou v Česku definovány zákonem č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Jsou to mimo jiné všechny úřady a instituce státní správy a územní samosprávy, dále společnosti zřízené a spravované těmito subjekty a také školská zařízení.

Pro posouzení přístupnosti webového obsahu se využívá norma EN 301 549 V2.1.2, která vychází z mezinárodně uznávaného standardu Web Content Accessibility Guidelines, zkráceně WCAG. Dodržením pravidel uvedených v této sbírce lze zvýšit přístupnost webových stránek pro uživatele, kteří vlivem trvalého hendikepu nebo jen dočasného omezení nemohou plnohodnotně pracovat v uživatelském prostředí internetových stránek.

Jednotlivá kritéria jsou rozdělena do kategorií vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a stabilita. Zároveň jsou kritéria rozdělena do úrovní, přičemž A značí základní úroveň přístupnosti, AAA signalizuje ideální stav a maximální možnou míru souladu. WCAG doporučuje, aby úroveň AAA nebyla vyžadována povinně, jelikož u některého typu obsahu není reálně možné jí docílit.

Už dnes tedy mají být úřady a další povinné subjekty bezbariérové. Dokonce musí. A to nejen proto, že jim to nařizuje zákon, ale zejména kvůli tomu, že dostatečná přístupnost je základní funkční předpoklad moderního státu, který nediskriminuje. Navíc je čím dál intenzivněji prosazována digitalizace úřadů, takže by komunikace s občanem neměla narážet na překážku přístupnosti.

Jaký je ale reálný stav bezbariérovosti v prostředí světového inter­ne­tu? Na rozdíl od postupného odstraňování bariér ve fyzickém světě je v tom digitálním 97 procent webových stránek nepřístupných, alespoň ne pro všechny uživatele bez rozdílu. A česká veřejná správa není výjimkou.

Za internet přístupnější a otevřenější

Aby bylo možné splnit povinnost, která pro státní weby platí už od roku 2020, budou si IT odborníci a vývojáři muset osvojit následující postup:

  1. Provést audit přístupnosti dle metodiky WCAG 2.1
  2. Posoudit stav a identifikovat, která kritéria webové stránky nesplňují
  3. Rozhodnout, jak provést nápravu (tzv. remediaci)
  4. Postupně publikovat dílčí opravy a změny
  5. Uvést stav přístupnosti do tzv. Prohlášení o přístupnosti, které má závaznou formu a obsah
  6. Pravidelně posuzovat stav přístupnosti stránek a odstraňovat další bariéry

Stavem přístupnosti webových stránek, jejich auditováním a remediací se už zabývají technologické společnosti. V ACTUM Digital na přístupnost myslíme od samého počátku vývoje jakékoli webové aplikace. Kromě firemních webů nás samozřejmě zajímá, jak se zlepšuje situace ve veřejném sektoru, který má jít tomu soukromému příkladem. A z našich pozorování vyplývá, že veřejná správa z výše uvedených bodů scénáře pokročila v zásadě jen v jednom – většina institucí na své stránky vzorně umístila Prohlášení o přístupnosti.

Smyslem prohlášení a důvodem, proč povinně obsahuje určité informace, je snaha o maximální transparentnost na cestě k bezbariérovosti. Prohlášení má uživatele informovat, které části internetových stránek jsou v souladu s normou, a jsou tedy bezbariérové, a které části obsahu tuto normu nesplňují včetně vysvětlení proč a kdy bude nevyhovující stav odstraněn.

Nejčastěji v prohlášeních na webech úřadů a ministerstev narazíme na podobnou formulaci: „Tyto internetové stránky jsou plně v souladu se zákonem č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“

Stránky však zcela očividně nesplňují kritéria přístupnosti ani v základní úrovni A. Důvod, proč nelze očekávat jakékoli zlepšení, dokud nedojde k naplnění i ostatních bodů uvedených výše, je prostý. Pouze soulad s pravidly WCAG, která pokrývají nejpalčivější problémy uživatelů s různými druhy postižení, zajistí potřebnou pozitivní změnu.

Auditem přístupnost nekončí

Prvním krokem na cestě k vyšší přístupnosti je odborně provedený audit současného stavu. Ten nastíní kritické překážky a určí oblasti, na kterých je potřeba zapracovat. Bez auditu ani snažení se sebelepšími úmysly nemusí dopadnout dobře. Takové příklady z praxe rozebíráme u nás na blogu ACTUM Digital. Prošli jsme webové stránky veřejných subjektů a poukázali na chyby a nesmyslné přešlapy, kterých se z různých důvodů a nejspíše i z nevědomosti stát dopouští.

Správně provedená remediace pak zajistí nápravu mezi současným stavem a požadovanou úrovní souladu dle WCAG. Náprava je ale vždy náročnějším řešením jak cenově, tak časově. Často je tak nutné přistoupit ke kompromisům, které obvykle nevedou k uspokojivým výsledkům. Výrazně efektivnějším způsobem, jak zajistit bezbariérovost webového obsahu, je začlenit kritéria do úplného počátku tvorby webových stránek, tedy do návrhu designu, a následně i do vývojových procesů.

Častým omylem při implementaci zásad přístupného internetu je přesvědčení, že stačí jednou opravit chyby v šabloně stránky a přístupnost je vyřešená. Web je dynamické prostředí. Stránky se mění, informace přibývají, obsah se přesouvá, aktualizuje a doplňuje. To se neobejde bez pravidelného monitoringu stránek a kontroly jejich přístupnosti. Celkové vyhodnocení by mělo být prováděno alespoň jednou ročně, u dynamických stránek i častěji.

Bezbariérový internet už v roce 2025

Významným milníkem v internetové přístupnosti bude rok 2025, kdy se pravidla bezbariérovosti začnou vztahovat i na většinu komerčních společností. Už dnes v privátním sektoru zájem o přístupnost roste. Řada společností si uvědomuje, že vytvořením překážek na svých stránkách přichází o značné množství zákazníků, kterých podle posledních výzkumů může být v populaci kolem 20 procent. A v důsledku stárnutí vyspělých států tento podíl v následujících letech poroste.

Zahrnutím těchto uživatelů soukromé společnosti pomáhají měnit digitální svět na místo, které je lepší a příjemnější pro všechny. Snaha o upřímnou inkluzi v soukromém sektoru odhaluje značný kontrast v porovnání s tristní situací ve veřejném sektoru. Kdo jiný než státní správa by měl poskytovat svým občanům informace bez jediného náznaku diskriminace?

Nic jako 100% přístupnost neexistuje. Už jen splnění základní úrovně standardu WCAG 2.1 úrovně A ale znamená významný skok v uživatelské zkušenosti a spokojenosti. A zdaleka se netýká jen těch, kdo v životě musí bojovat s hendikepem. Stejně jako bezbariérovost fyzického světa pomáhá přístupnost webového obsahu naprosto všem.

Ondřej Pohl Ondřej Pohl
Autor článku je hlavní UX designer ve společnosti ACTUM Digital, která je členem IAAP – Mezinárodní asociace profesionálů v přístupnosti.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.