facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEMS 6/2021 , HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů , ITIL – Řízení IT

Vývojářská zkušenost je trend, který pomůže zefektivnit spolupráci v týmech i vyvíjet lepší digitální produkty

Prokop Simek


Vývojářská zkušenost (zkratka DX z anglického developer experience) je pojem, který poslední dobou začíná rezonovat mezi firmami vytvářejícími digitální produkty. V praxi znamená především dobrou spolupráci v týmech, automatizaci, využívání standardizovaných nástrojů i využitelnost produktů z hlediska jiných vývojářů. Pro firmy je pak dobrá vývojářská zkušenost jedním ze způsobů, jak efektivněji naplnit své byznysové cíle.


V českém prostředí se s vývojářskou zkušeností komunita teprve seznamuje. Způsobů, jak tento přístup vysvětlit šéfům firem, je hned několik, navíc každého z nich tlačí pata trochu jinde. A teprve poté, co se dozví o vývojářské zkušenosti více, rozmluví se o konkrétních problémech. Prakticky každá firma, která má digitální byznys, potažmo IT oddělení, totiž řeší nějaké nedostatky v tomto směru.

Zbavte se rutinních úkolů a dodržujte standardy

Dobrá vývojářská zkušenost prakticky stojí a padá na dodržování těch nejlepších standardů. Svět softwaru se sice neustále mění, takže je prakticky nemožné udržet se na absolutní špičce, stejně tak vám ale nesmí ujet vlak. Na mysli mám dodržování obecných principů, které shrnuje Developer Experience Manifesto: automatizace, sjednocení pracovních postupů pomocí vhodných nástrojů, udržování konzistentního tempa vývoje a aplikace osvědčených postupů napříč odvětvím.

V praxi to vypadá tak, že vývojářům by se měla okamžitě rozsvítit kontrolka, pokud se pro ně nějaký úkon stane rutinou. Často se setkávám s tím, že někteří považují automatizaci za ztrátu času. To však platí pouze v krátkodobém horizontu, dlouhodobě čas ušetří, a navíc se vyvarují zbytečných chyb. Dále je třeba využívat standardizované a hlavně aktuální nástroje a software – nestane se tak, že nebude mezi jednotlivými týmy či firmami docházet k nesrovnalostem. Nakonec poslední dva principy pomáhají vyvarovat se extrémů a nastavit rozumné hranice mezi inovacemi a exekucí.

Jak vytvořit lepší digitální produkt? Vše se točí kolem vývojářů

Co to ale v praxi znamená pro firmu, když si řekne, že chce zlepšit vývojářskou zkušenost? Problémy bývají dvojího typu, a to buď v týmu, nebo v produktu. Podle toho také rozdělujeme vývojářskou zkušenost na interní a externí. Je však třeba mít na paměti, že vše začíná u člověka.

Interní vývojářská zkušenost se přímo odráží v náladě týmu. Pokud je atmosféra toxická, zvýší se chybovost nebo fluktuace lidí. Tím strádají i mezilidské interakce a firemní kultura. Málokdo však má takový nadhled, aby si všiml, že na vině je špatná vývojářská zkušenost. Příčina se proto zjistí zpravidla v okamžiku, když do týmu přijde někdo nový.

Oproti tomu špatná externí vývojářská zkušenost má dopady na kvalitu produktu. Většinou vzniká nedodržováním standardů, nedostatečnou dokumentací nebo špatnou validací. Zkrátka pokud produkt není kvalitní, nechtějí jej nasazovat jiní vývojáři a v konečném důsledku jej nikdo nevyužívá, otráví to celý tým. Snadná implementace často rozhoduje, zejména pokud se bavíme o API. Právě na tom záleží, zda si vaši aplikaci nebo digitální službu jiné firmy osvojí.

Technologický dluh není ostuda, důležitá je jeho míra

O stavu vývojářské zkušenosti uvnitř firmy vypovídá míra technologického dluhu. Ten je však běžný v každé firmě. Vzniká totiž ihned v okamžiku, kdy začnete vyvíjet software. Problém však nastane, když začne mít dopady na rozvoj aplikace nebo na bezpečnost. Dochází pak ke zpomalení práce, tedy i pálení času, za který vývojáře platíte. Pokud se nová funkcionalita vyvíjí o 25 % pomaleji, bude tím o 25 % dražší. A tato nadbytečná práce bude mít opět dopad na morálku v týmu.

Recept na krocení technologického dluhu spočívá v celém týmu, věnovat by se mu měli zejména produktově orientovaní specialisté. Tedy například produktoví manažeři, kteří mají dohlížet na produkt jako celek. Ideální je vyhradit na technologický dluh prostředky, tedy práci vývojářů, například celou jednu část sprintu, pokud využíváte agilní metodiky řízení. To znamená vnést do systému stabilizační prvky, aktualizaci nástrojů a knihoven. Řečeno čísly, 10–20 % z celkového rozpočtu na vývoj nového produktu obvykle padne právě na nápravu starých chyb vzniklých technologickým dluhem.

Vyberte správné nástroje

Spolupráce napříč firmou musí zkrátka šlapat jako hodinky. Toho lze dosáhnout jenom tak, že všichni používají standardizované a pokud možno co nejmodernější nástroje. Jakmile nějaký tým vybočí z řady, protože je navyklý na jiný software, celý proces se zadrhne. Asi jako když máte automatizovanou montážní linku a uprostřed ní stojí člověk s ručním šroubovákem.

Proto je nutné se dívat na firmu jako na celek, ale rovněž dokázat zaujmout i vyšší perspektivu z hlediska celého odvětví. To hrozí zejména u uzavřených týmů v konzervativních odvětvích, jako je například bankovnictví. IT oddělení je navyklé na svůj mnoha lety ověřený systém, který je však zastaralý a tím pádem i nekompatibilní s aplikacemi třetích stran. Inovace jsou pak kvůli tomu zdlouhavé, nebo dokonce nemožné.

Dobrá firemní kultura přináší otevřenost k inovacím

Dobrá firemní kultura a nálada uvnitř týmu se přímo odráží na kvalitě vývojářské zkušenosti, a tím i produktu. Zkrátka tam, kde je otevřenost a lidé se nebojí chodit s vlastními nápady, vznikají také ty nejlepší věci. Z vlastní zkušenosti víme, že možnost seberealizace je víc než firemní benefity. Zkrátka tam, kde je tým stmelený, je i lepší komunikace, hladká spolupráce a lidé tak nemají důvod odcházet za lepším.

Chod týmu dále pomáhají udržet pravidelné rituály a standupy. Ty je třeba správně nastavit, aby si mohli nejen vývojáři mezi sebou vyměňovat informace a nikdo nebyl opomíjen. Stejně tak je ale třeba i udržovat kontakt i mimo IT a pravidelně synchronizovat vývoj a byznysové požadavky. Stejně jako se mění trh, můžou přijít i vývojáři se zajímavým nápadem, který se pak uplatní v praxi.

Zbystřit je třeba v okamžiku, kdy začne v důsledku špatné vývojářské zkušenosti firemní kultura upadat, což se projeví toxickou atmosférou nebo právě odlivem uživatelů. Chyba může být i v nevyjasnění některých rolí u členů týmu, nebo dokonce absence těch správných odborníků. Jakmile je zkrátka něco špatně, začne se problém vracet jako bumerang. Je proto třeba zasáhnout včas, ideálně se obrátit na partnera zvenčí, který má zkušenosti nejen s konzultacemi, ale dokáže vás z této pasti i vyvést.

Předávání informací je výzvou pro velké firmy i malé týmy

Zatímco samotný kód lze snadno sledovat, měřit a revidovat, u mezilidské interakce to jde jen velmi těžko. S předáváním informací a mezilidskou interakcí se potýkají jak jednotlivé týmy, tak i velké firmy s komplexním a složitým systémem, který navíc bývá napojený na aplikace třetích stran. K jejich udržení slouží vývojářské portály, které samy o sobě představují významnou součást vývojářské zkušenosti.

Jako příklad mohu uvést klienta, který se potýkal se strukturováním informací na svém vývojářském portálu pro nově příchozí vývojáře. Cílem bylo zjednodušit onboarding prostřednictvím tohoto portálu a poskytnout jim správné informace ve správný čas. Jedním z cílů bylo odlehčit jiným kanálům, aby se nováčci nemuseli neustále obracet například na podporu. Výsledkem pak bylo zlepšení uživatelské zkušenosti, tedy zejména snazší orientace na portálu a rozhodování, s čím se na koho obrátit.

Dobrá vývojářská zkušenost zefektivní vývoj až o 50 %

Jak již bylo řečeno výše, obvyklé náklady na snížení technologického dluhu se běžně pohybují kolem 25 % celkového objemu práce vývojářů. U velkých firem, s rostoucí komplexitou využívaných systémů, se však toto číslo může podle průzkumu McKinsey vyšplhat až na 75 %. S dobrou vývojářskou zkušeností lze tedy zefektivnit práci vývojářů až o 50 %, což ve výsledku znamená citelné úspory.

Prakticky jakákoliv firma využívá ke svému chodu digitální technologie, a tak se přímo či nepřímo týká vývojářská zkušenost každého. V digitálním byznysu tak může být rozhodujícím faktorem. Věnovat by se jí proto měli všichni, ať už se jedná o týmy, nebo firmy. Klíčové je získat správné návyky u lidí napříč firmou, zbystřit vždy v okamžiku, kdy není něco v pořádku, a potenciální problém se snažit řešit. Vývojářská zkušenost se tedy netýká pouze vývojářů, ale prakticky všech, kdo přijdou do styku s uživateli či klienty. Tato péče se pak firmě vrátí v podobě rychlejšího vývoje, oprav chyb, nasazování inovací a tím i hladce fungujícího byznysu.

Prokop Simek Prokop Simek
Autor článku je vývojář webových aplikací, analytik, architekt a týmový mentor. Působí jako CTO konzultační společnosti pro vývojáře DX Heroes.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.