facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

Partneři webu
CVIS Consulting
IT SYSTEMS 3/2018 , Banky a finanční organizace

Fintech na vlnách blockchainu

Vojtěch Bínek


Fintech na vlnách blockchainuPokud se někdo stále ptá, jakou že revoluci blockchain do světa financí přinese, odpověď je nasnadě, že jednu zásadní už přinesl, a to hned v roce 2009 při spuštění Bitcoinu, kdy vznikla první digitální měna nezávislá na státech a bankách. Současně s ní vznikl také první proof-of-concept blockchainu, jenž od té doby rozkvetl do kytice distributed ledger technologií (DLT) a variant blockchainu s širokou škálou charakteristik a zajímavých funkcí.


Jak napsal Miroslav Suchopar pro předcházející číslo IT Systems, blockchain lze chápat jako decentralizovanou veřejnou databázi neměnných zašifrovaných záznamů. Bitcoin (první aplikace technologie blockchain) byl koncipovaný jako řešení digitální hotovosti, tedy směnného prostředku, který by bylo možné využívat pro digitální p2p transakce bez nutnosti zapojení třetí osoby v roli ověřovatele. Tyto trustless transakce jsou umožněny souhrou veřejného zaznamenávání každé z nich, omezeného počtu existujících jednotek ke směně a bezpečností celého systému, která spoléhá na kryptografický protokol a distribuovanou síť odměňovaných dobrovolníků-uživatelů.

Transakce jsou ale rovněž programovatelné a mohou tak (znovu díky bezpečnosti blockchainu) plnit funkci chytrých kontraktů, které v rámci kryptografické teorie poprvé popsal už Nick Szabo roku 1995. Nejpřirozenější aplikací chytrých kontraktů fungujících na účetní knize jsou samozřejmě finanční produkty a služby. V Singapuru, Hongkongu a podobně ekonomicky progresivních oblastech tak už operují fintech startupy, které dokázaly chytré kontrakty na blockchainu zakomponovat do struktury svých služeb. Za provizi nabízejí například investování do vybraných fondů anebo zprostředkování crowdfundingového projektu ve formě ICO na míru. Singapurský fintech Crowd Genie je jednou ze čtyř lokálních akreditovaných společností zprostředkovávajících p2p půjčování peněz na blockchainu se zaměřením na malé a střední podniky, v principu fungující podobně jako české Zonky.

Cílovou pásku představují decentralizované aplikace neboli organizace bez vlastníka, poskytující automatizované finanční služby prostřednictvím chytrých kontraktů na veřejném, permissionless blockchainu. Prvními vlaštovkami jsou decentralizované burzy (DEX), které mají zprostředkovávat p2p směnu mezi existujícími kryptoměnami i fiat měnami a na vývoji jejichž protokolů dnes pracují týmy z desítek startupů, jako jsou Komodo s jejich BarterDEX nebo Waves Platform. Důsledkem by nejen podle anarchokapitalistické teorie mělo být sílící odpoutávání globální ekonomiky od současného finančního systému založeného na státní suverenitě.

Samozřejmě že mainstreamovému uživateli jsou tyto teoretické přesahy používání kryptoměn docela jedno, dokonce k nim může přistupovat s odporem. Většina prodejců, kteří se v nedávné či brzké době rozhodnou přijímat za své služby kryptoměny, nejspíše také nebude utržené tokeny hromadit a bude je namísto toho převádět zpátky do některé ze státních měn. Možnost odložit alespoň část svých prostředků do bezpečné měny, která není nijak závislá na systému centrálních bank, nekonečně inflačních měn a hromadících se státních dluhů, začíná ale čím dál tím větší podíl lidí ve světě považovat za důležitou. Spolu se standardní jednoduchostí, vyšší rychlostí a spolehlivostí transakcí vybraných kryptoměn tak vzniká silný stimul k jejich dalšímu pronikání do společnosti.

Zásadní otázkou je pak přístup států samotných – jestliže Bitcoin nabourává dosud nezpochybnitelný monopol moci státu při zajišťování funkčního prostředku směny a jeho regulace, svobodný přístup k rychle se rozšiřujícímu portfoliu decentralizovaných tržišť a finančních služeb jde ještě o krok dál. V Evropské unii panuje obezřetná nálada: Zanedlouho začne platit obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které mimo jiné ustanovuje právo být zapomenut, jež může být v konfliktu s inherentní vlastností blockchainů zachovávat veškeré záznamy bez možnosti změny. Řešení možná vzejde z implementace Akčního plánu ke zlepšení využívání technologické inovace ve fintech sektoru vydaného Evropskou komisí 8. března. Podle akčního plánu by měla proběhnout řada workshopů a konferencí pro experty a legislátory, hlavním tématem se ale zdá být snaha o přizpůsobení regulace ICO ke zjednodušení investování do startupů pro velké společnosti.

Mezi přední světové fintech společnosti, které už na vlnu blockchainu úspěšně naskočily a jež seznamují s kryptoměnami prostřednictvím přívětivých uživatelských rozhraní masovou veřejnost, patří například britský Revolut, který držitelům svých karet umožňuje od Nového roku jednoduše nakupovat a utrácet Bitcoin, Ethereum a Litecoin. Stejné služby svým uživatelům od konce ledna 2018 poskytuje i americký startup Square Inc. prostřednictvím oblíbené mobilní aplikace Square Cash.

Nejznámějším příkladem úspěšného fintech startupu zrozeného přímo v pěnách blockchainu je kalifornský Ripple, který finančním organizacím nabízí triádu řešení pro zpracování plateb (xCurrent), zajištění likvidity (xRapid) a odesílání plateb (xVia). Při společném nasazení tato řešení vytvářejí nový systém zúčtování plateb v reálném čase (RTGS z real-time gross settlement) pojmenovaný Ripple Network, pro který společnost chová ambice na nahrazení celosvětového mezibankovního systému finanční telekomunikace známého pod zkratkou SWIFT a integraci s centrálními bankami dnes používaných RTGS, jako českého systému CERTIS nebo ekvivalentu v eurozóně TARGET2. Zprávu o využití protokolu Ripple v součinnosti se státním RTGS systémem provedla Bank of England v roce 2017 poté, co pilotní studie v předchozím roce odhalila, že by nasazení DLT mohlo vskutku přinést řadu výhod.

Ripple by šlo zařadit mezi řadu startupů, které finančním organizacím nabízejí řešení na bázi blockchainu, případně jiné distributed ledger technologie (DLT), zpravidla permissioned. V uhlazených webových prezentacích podobných společností se lze dočíst, že DLT řešení dodávají systému komplexních finančních databází robustnost, výrazně lepší auditovatelnost, případně modularitu nebo interoperabilitu a zabezpečení, v závislosti na konkrétním zaměření daného startupu a potřeb cílových zákazníků. Která z tvrzení o výhodách DLT obstojí ve střetu s realitou a jak rychle se budou blockchainová a obecněji DLT řešení šířit ve světě financí, to zůstává otevřenými otázkami.

Překvapivým zjištěním může být, že má Ripple Network jen málo společného se stejnojmennou kryptoměnou Ripple(XRP), která startup vynesla do povědomí široké veřejnosti ke konci roku 2017, kdy se její meziroční růst pohyboval kolem 20 000 % a spoluzakladatel společnosti Chris Larsen byl díky přiznanému držení velkého množství tokenů XRP nakrátko katapultován mezi pětici nejbohatších lidí na světě. Tokeny XRP sice jsou integrovanou součástí protokolu, konkrétně řešení xRapid, jsou ale pro jeho fungování součástí vcelku nedůležitou. Existují pouze pro zajištění prostředku směny nevázané na jednu nebo druhou stranu pro případ krize, jádrem nabízené funkčnosti protokolu je distribuovanost výpočetní sítě zajišťující její uptime a především pak vylepšená interoperabilita mezi ledgery jednotlivých bank, neboli schopnost jednoduše provádět transakce mezi jednotlivými platebními systémy. Té je dosaženo pomocí technologie Interledger, která byla také vyvinuta společností Ripple, je ale využitelná jak bez využívání kryptoměny XRP v rámci Ripple Network, tak zcela samostatně. Jinými slovy, i když je Ripple velmi zajímavým fintech startupem a jejich řešení mají potenciál k širokému globálnímu nasazení, ve stejném scénáři nemusí hrát kryptoměna XRP a ani technologie blockchainu už žádnou další roli.

Ripple navíc není jediným fintech startupem slibujícím revoluci v provádění globálních transakcí, na paty mu šlape mezi jinými i britský Earthport PLC a SWIFT samotný také neustále vylepšuje parametry svých služeb, stejně jako všechny finanční organizace. Ať už Ripple uspěje anebo ne, je jisté, že vlny změn, jež se daly do pohybu se vznikem Bitcoinu a jež jsou zprostředkovávány nejen DLT řešeními fintech startupů ze Sillicon Valley, se budou ještě dlouho zdvíhat nad hladinu fungování celosvětové ekonomiky, než s ní splynou a stanou se její nedílnou součástí – anebo budou vyšplíchnuty ven.

Slovník pojmů

DLT – distributed ledger technology. Termín zastřešující všechna technologická řešení distribuovaných databází, včetně blockchainu, ale i neblockchainových technologií typu IOTA, Hashgraph. Základem je konsenzus replikovaných, geograficky rozptýlených, sdílených a synchronizovaných dat bez centrálního úložiště.

Permissioned – termín popisuje blockchain, na kterém veřejnosti není umožněno provozovat plný uzel, tedy podílet se na ověřování transakcí a zajišťování bezpečnosti. Zapsané záznamy mohou být stále veřejné, kontrola většiny uzlů jediným aktérem ale zásadně omezuje ochranu před přepisováním záznamů daným aktérem, tedy před cenzurou. Plně veřejný blockchain je nazýván permissionless.

Trustless – termín popisuje vlastnost permissionless blockchainu, při jehož používání uživatel nemusí věřit v dobrou vůli žádné autority ani žádné jiné druhé strany. Většina uživatelů sice musí věřit v kód, ten je ale volně přístupný a pro schopné tudíž ověřitelný.

Token – v textu používáno šíře jako jiný název pro jednotku kryptoměny. Občasně chápáno úže k diferenciaci od kryptoměny, která běží na samostatném blockchainu a plní funkce měny, zatímco tokeny k plnění své funkce vlastní blockchain nepotřebují a jsou buďto a) využitelné ve vnitřní ekonomice daného projektu, zvané utility tokeny, anebo b) jsou to asset tokeny, které reprezentují aktiva – vzpomeňme na ještě nespuštěnou venezuelskou kryptoměnu Petro, kde mají být tokeny kryty ropou.

ICO – initial coin offering. Nástroj financování, skrze který jsou investorům prodány k té příležitosti vytvořené tokeny na blockchainu třetí strany, s příslibem, že budou buďto a) v budoucnu vyměněny za funkční, projektu vlastní kryptoměnu/tokeny nebo b) že budou po spuštění hotového projektu využitelné v původním stavu nebo c) budou při nejmenším směnitelné na některé z online burz za jiné kryptoměny.

Fiat měna – měna s nuceným oběhem. Měna, jejíž používání je vynucováno a řízeno státem (případně nadstátními politickými útvary typu EU).

Vojtěch Bínek
Autor článku je content specialist ve společnosti Acronis CZ.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Digitální transformace controllingu výroby v ITW Pronovia

Intelligent TechnologiesCílem projektu v ITW Pronovia (divize Metals) bylo nahradit nevyhovující excelové přehledy a zastaralé aplikace moderními nástroji, které zefektivní spolupráci napříč organizací. Mezi hlavní cíle patřilo zrychlit tok informací mezi výrobou a managementem a umožnit tak reakci na vzniklé problémy ve výrobě v reálném čase.

Soutěž - herní sety Trust
Časopis IT Systems / Odborná příloha Archiv časopisu IT Systems
IT Systems 9/
IT Systems 7-8/
IT Systems 6/
IT Systems 5/
Oborové a tematické přílohy
příloha #1 9/
příloha #1 7-8/
příloha #1 6/
příloha #1 5/
IT Systems - předplatné
Kalendář akcí