facebook
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

Partneři webu
Navisys
IT SYSTEMS 10/2018 , Logistika

Blockchain v retailu a logistice

Způsobí blockchain revoluci v SCM, nebo jde o slepou uličku?

Richard Watzke


xixoio-01Odvětví kryptoměn a blockchainu vzniklo před necelými deseti lety, s příchodem Bitcoinu. Co bylo dříve považované za hračku hackerů a anarchistů, se nyní dostává do popředí zájmu korporací a politiků. Může podkladová technologie Bitcoinu – blockchain – způsobit revoluci v supply chain managementu, anebo se jedná o přeceňovaný „hype“?


Logistika je odvětví, kde každé zefektivnění procesů a snížení byrokratické zátěže může přinést znatelnou úsporu nákladů, kterou je následně možné promítnout do nižších cen pro koncové zákazníky či rychlejší a pohotovější dodání zboží. Dle průzkumu společnosti Maersk může dodávka zboží z východní Afriky do Evropy obnášet až 200 různých interakcí mezi 30 různými organizacemi. Tyto interakce, často prováděné napříč nekompatibilními systémy, představují úzké hrdlo logistiky a mohou vést ke zbytečným ztrátám času a peněz.

Je proto pochopitelné, že velké logistické firmy jako právě Maersk zkoumají různé cesty, jak usnadnit bezpečné sdílení logistických dat napříč organizacemi, či zpřístupnit logistický proces koncovému zákazníkovi. Proto v uplynulých letech navázala společnost Maersk spolupráci s firmou IBM, se kterou testují nasazení blockchainu v logistickém procesu (IBM své řešení nazývá Hyperledger). Tyto dvě firmy přitom nejsou jediné – o nasazení blokchainu v dodavatelských řetězcích usilují i další světově významné firmy, jako jsou DHL, UPS, FedEx či De Beers. Vznikají asociace, jako BiTA – Blockchain in Transport Alliance (www.bita.studio).

De Beers a problémové diamanty

Ilustrativní je z tohoto hlediska případ společnosti De Beers, světově největšího výrobce diamantů, který dlouhodobě bojuje s falzifikáty a s původem diamantů z konfliktních zemí. V květnu tohoto roku v rámci boje s těmito neduhy společnost oznámila spuštění platformy Tracr (tracr.com), která má zajistit transparentní sledování cesty individuálního diamantu od vytěžení suroviny, přes zpracování, až do obchodu ke koncovému zákazníkovi. Dle zástupců De Beers je to právě nasazení blockchainu, které konečně umožní transparentnost v kontroverzním odvětví, které bývá často nařčeno z obchodu s tzv. „krvavými diamanty“ – diamanty pocházejícími ze zemí válečného konfliktu, kde výtěžek z prodeje bývá využíván k dalšímu financování probíhajících bojů.

Nástroj Tracr má využívat toho, že blockchain coby aditivní, decentralizovaná databáze by měl být v principu zpětně nezměnitelný, a tudíž věrohodný. Problém falzifikátů a netransparentnosti v těžbě a obchodu s diamanty nicméně nevyřeší databáze – ta pouze umí přenášet vstupy, které však mohou být již při zadávání mylné.

Jinými slovy, technologie blockchainu nezajistí, že dodavatel suroviny nelže již při prvním vstupu do blockchainové databáze. Transparentnost dat nezajišťuje jejich pravdivost.

Podstata blockchainu

Úvahy o nasazování blockchainu v rozličných odvětvích jsou často poznamenány „hypem“, přílišným nadšením provázejícím každou novou technologii. Pro zchlazení hlav a objektivní posouzení přínosů blockchainu je dobré si vyjasnit, čím vlastně blockchain je a kde skutečně již léta funguje. Pojďme se proto podívat na první a nejdéle běžící blockchain na světě: Bitcoinový blockchain.

Bitcoinový blockchain je decentralizovaná, distribuovaná, aditivní a transparentní databáze. Nemá centrálního správce, který by měl výsadní právo do databáze zapisovat a přidělovat uživatelům práva ke čtení a zápisu. Bitcoinový blockchain si může stáhnout do svého počítače každý na světě (typicky s klientem Bitcoin core), teoreticky každý se může podílet i na zápisu do blockchainu (prakticky se jedná o těžaře, kteří provozují specializovaná těžební zařízení ASIC). Zápisy do blockchainu ve formě nových transakcí mají aditivní povahu – data nelze zpětně měnit, respektive jejich změna je prohibitivně drahá (v řádu milionů dolarů). Bitcoinový blockchain je také plně transparentní, kromě stažení plného klienta do něj může nahlédnout každý s pomocí tzv. blockchain exploreru (např. na stránkách blockchain.com).

Důvod této architektury je prostý – jinak by totiž Bitcoin coby nestátní, digitální peníze bez centrálního emitenta nefungoval. Bitcoinu předcházela celá řada projektů, které rovněž usilovaly o status nestátních internetových peněz – například Liberty Reserve, e-gold, e-bullion. Všechny tyto projekty selhaly poté, co je „zaklekl“ některý z amerických regulatorních úřadů, jejich provozovatele zpravidla zavřel do vězení a konfiskoval veškerá aktiva. Tvůrci Bitcoinu, známí pouze pod pseudonymem Satoshi Nakamoto, si proto velmi dobře uvědomovali, že jedinou cestou je vytvořit peněžní systém bez centrálního bodu selhání. Proto také vyvinuli blockchain.

Bitcoinový blockchain je bezpečný a nezměnitelný díky síti těžařů, kteří za provoz uzlu (node) a zapisování nových transakcí získávají odměnu ve formě nových bitcoinů a transakčních poplatků.

Obdobně fungují i další kryptoměny – jejich neustálý provoz zajišťuje komunita ekonomicky motivovaných aktérů, kteří vynakládají reálné zdroje na zabezpečení sítě a odměnou získávají kryptoměny směnitelné na specializovaných burzách. V případě kryptoměn má blockchain smysl, jelikož slouží pro koordinaci sítě bez centrálního správce a obecnou shodu na „jedné verzi pravdy“. Kryptoměnové blockchainy se nespoléhají na počestnost aktérů, ale jejich ekonomickou motivaci. Bez tokenu, který získávají provozovatelé za provoz uzlů a který mohou následně směnit na burze, by takové blockchainy neměly žádný smysl a hodnotu.

Blockchain je účetní kniha, obchodovatelný token je účetní jednotka.

Kde má blockchain smysl?

Myšlenka, že technologie, která měla doposud jediné smysluplné uplatnění v podobě nestátních peněz, by měla pomoci světovým korporacím, je tudíž možná mylná. Dost možná nejde blockchain „vykuchat“, zbavit jej obchodovatelného tokenu, a očekávat zefektivnění procesů. Blockchain bez tokenu stojí pouze na vzájemné důvěře a počestnosti jeho správců a uživatelů s právem zapisovat – které musí být centrálně udělováno a odebíráno. Takový blockchain je pak pouze neefektivní a drahou databází, postrádající výhodu kryptoměnových blockchainů.

Znamená to pak, že pro firmy je blockchain naprosto k ničemu? Inu, nemusí tomu tak být. Je však zapotřebí oprostit se od myšlenky beztokenového blockchainu, který je patrně slepou uličkou. Aktuální trendy spíše naznačují, že v budoucnu se kromě kryptoměn bude prosazovat ještě jedna kategorie kryptoaktiv: tzv. security tokeny. Na rozdíl od kryptoměn se jedná o tokeny, které mají povahu investičních nástrojů či cenných papírů. Security tokeny mohou představovat různá firemní aktiva – majetkové podíly, podíly na peněžních tocích, a další nároky či smluvní vztahy držitele tokenu s konkrétní firmou.

Je tudíž možné, že blockchain bude spíše než pro správu dat v budoucnu využíván k odemknutí nové sady nástrojů pro vstup investorů. Dojde-li k vytvoření adekvátních platforem v souladu s regulatorními požadavky, budou moci v budoucnu firmy kromě dosavadních akcií či dluhopisů nabízet investorům i firemní tokeny. Takový koncept by mohl zpřístupnit kapitál i firmám, které doposud neměly dostatek prostředků či adekvátní strukturu na veřejnou emisi akcií; a zároveň by mohl přinést investorům likviditu investic v podobě sekundárního trhu na kryptoměnových burzách.

O vybudování platforem, v rámci kterých by mohly firmy emitovat vlastní security tokeny, usiluje v současnosti více subjektů – německý Neufund, švýcarský SmartValor, či naše české XIXOIO. Bude každopádně zajímavé sledovat, který koncept blockchainové adopce v budoucnu zvítězí: zda „nudná“ správa dat, či zajímavější tokenová sekuritizace.

Richard Watzke
Autor článku je ředitelem společnosti XIXOIO, která se specializuje na vyvíjení řešení a produktů na bázi technologie blokchain.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.
Control


Inzerce

Propojení strojů

Jak snadno vyčíst data a analyzovat jejich kondici

11-alex-01Výroba se obvykle vyznačuje hierarchickou strukturou. V této pyramidě dat ze senzorů a aktuátorů jsou lokální systémy řízené pomocí PLC (Programable Logic controller), MC (mikrokontrolerů) či pomocí industriálních počítačů. SCADA systémy, MES a ERP systémy v různých vrstvách automatizace pak následně tato PLC/MC či industriální počítače zásobují dalšími řídícími pokyny. Senzory a aktuátory ve výrobních systémech jsou nicméně schopné generovat masivní množství dat, z nichž SW v PLC může používat pro lokální řízení jen velmi malý zlomek. Přenos těchto kompletních dat z provozních technologií ve výrobě do vrstvy informačních systémů umožní nejrůznější praktické úlohy optimalizace procesu a to díky analýze dat z více zdrojů.