Rozšiřují se technologie jako internet věcí (IoT), edge computing či umělá inteligence (AI). Stále více lidí také pracuje z domova a mezi uživateli proto roste poptávka po koncových elektronických zařízeních. Všechny tyto faktory vedou k nárůstu objemu podnikových dat a k jejich šíření.

Aby bylo možné chytře spravovat stále se zvyšující množství informací, musí si podniky především uvědomit, jak a kde získávat data a jakým způsobem je zabezpečit. Zároveň je důležité, aby se rozhodly, jak data ukládat, aby se v podnikání dala co nejefektivněji využít. Evropské firmy se v tomto ohledu rozhodují zejména na základě dvou faktorů. Jejich snahou je zvýšení bezpečnosti dat a snížení nákladů.

Patrný je i nárůst kapacity cloudových úložišť, kde podle průzkumu IDC jen v Evropě vzroste během následujících dvou let objem dat o 14 %. A jaké jsou další trendy v ukládání dat v současné době?

Bezpečná firemní data? Zaveďte povinné šifrování

Zvyšující se obliba softwarových ekosystémů s vysokou škálovatelností umožňuje vývoj a nasazování aplikací určených k využití ve stále menších podnikových jednotkách nebo v lokalitách, které nemusí mít požadovanou infrastrukturu pro připojení do sítě. Čím dál více cloudových nativních aplikací funguje po celém světě přímo v místech, kde se zařízení nachází. Proto je nutné chránit data v každém kroku procesu, ať už se jedná o data, která jsou v jakékoliv podobě fyzicky uložena na úložišti (data at rest – data v klidu), nebo jsou zrovna přenášena skrze síť (data in flight – data v pohybu). Obě tyto podoby, jež data mohou mít, jsou klíčové pro ochranu uživatelských dat v modelu s více distribuovaným nasazením.

Lidé na vedoucích pozicích ve firmách by měli vědět, že šifrování dat v úložištích se v mnoha průmyslových odvětvích stává povinným, aby se zabránilo vnějším i vnitřním hrozbám. I přesto, že tato povinnost v některých odvětvích zatím platit nemusí, může se tak brzy stát. Společnost Seagate proto doporučuje co nejdříve přejít na používání šifrovaných disků. Díky tomu se dá zajistit, že v budoucnu nedojde k žádným narušením, pokud bude potřeba na povinné šifrování přejít.

Trojí ukládání dat

S prudkým nárůstem objemu užitečných dat se objektově orientovaná úložiště stávají standardem pro velkokapacitní ukládání dat. Mezi typy úložišť patří blok, soubor a objekt. Blok je zásadní pro mnoho klíčových aplikací, které jsou citlivé na výkon. Soubor obsluhuje starší aplikace a poskytuje robustní architekturu na mnoho let. Úložiště objektů je zaměřeno na vývoj nových aplikací a v kombinaci s blokovým úložištěm dosahuje lepší ekonomické efektivity a vyššího výkonu. Mnoho starších souborových aplikací také migruje na infrastrukturu úložiště objektů, aby využily výhod úspor z rozsahu, které toto úložiště umožňuje.

Vzestup komponentové architektury

I když myšlenka rozdělit systémy na nezávislé jednotky, které lze kombinovat s dalšími nezávislými jednotkami, není nová, dochází nyní k širšímu přijetí komponentové architektury (composability) závislé na otevřeném zdroji (open-source). Jádrem tohoto trendu je systém Kubernetes. Jedná se o open-source systém pro automatizaci nasazení, škálování a řízení kontejnerových aplikací. V open-source je budoucnost vývoje aplikací, protože dovoluje mnohem širší komunitě pracovat na problémech, kterým čelí mnoho průmyslových odvětví. Zároveň umožňuje nasazení doménově specifických řešení využitých z otevřených architektur.

Dnešní datová centra směřují ke komponentovému pojetí, protože jim to umožňuje snazší první i opětovné nasazení zdrojů, aniž by byly potřeba pevně dané konfigurace a staticky stanovené poměry mezi výpočetní částí, pamětí a úložištěm. Kontejnery a systém Kubernetes jsou základními mechanismy komponentového pojetí. Začít využívat tyto technologie by tak měla všechna datová centra, pokud je už nemají.

Velkokapacitní úložiště a jeho využití

Návrhy NVIDIA pro grafické procesory rozdělují paměť na různé úrovně – registry, sdílená a globální – přičemž každá z nich má jiné vlastnosti. Registry s rychlou odezvou mají nízkou paměť. Naopak globální úložiště s vysokou latenci nabízí velkou paměť. NVIDIA poskytuje softwarové rozhraní, které umožnuje využívat výhody stupňovité paměti, a nasazovat programově optimalizovaná řešení pro tuto architekturu podobně, jako lze SSD a HDD disky prohlížet na různých úrovních. Existuje zkrátka příliš mnoho cenných dat na to, aby mohla být strategie postavená na homogenních úložištích efektivní.

Proč na tom všem záleží? Systém úložišť, který se skládá jen z vysoce výkonných úložných zařízení, je nejspíš dražší, než by bylo potřeba. Takový systém úložišť navíc pravděpodobně nebude tak výkonný, jak by měl být. A tak vznikl aktuální stupňovitý trend: jde o způsob, jak dosáhnout co nejefektivnějšího poměru mezi náklady a požadavky na výkon. Potřeba architektur, které dokážou vytěžit ze všech tříd úložišť maximum, je s příchodem dalších technologií zásadní.

Data a umělá inteligence jdou ruku v ruce

Nejenže ve světě prudce stoupá tvorba dat, ale zároveň roste i množství těch dat, jež jsou užitečná. Dokonce i archivovaná data jsou znovu obnovována, protože pokrok související s umělou inteligencí (AI) a strojovým učením (ML) umožnuje uživatelům získat z těchto dat dodatečné informace. Podniky tak musí být připraveny ukládat více dat než kdykoliv předtím, aby se na těchto datech mohla „učit“ umělá inteligence, nebo aby díky nim bylo možné získat více zásadních informací. Formativní AI je prostředkem, díky kterému je možné datům lépe porozumět. Gartner definuje formativní AI jako „typ AI schopný se dynamicky měnit v závislosti na situaci“. IDC zase považuje formativní AI za „zastřešující pojem pro celou řadu nově vznikajících umělé inteligence a souvisejících technologií, jež se mohou dynamicky měnit v reakci na různé situace.“ Formativní AI souvisí s trendem odstupňování, protože je závislá na flexibilní architektuře, která dokáže inteligentně reagovat na změny.

Iva Scherbaumová Autorka je country managerkou společnosti Seagate pro Českou a Slovenskou republiku. Má na starosti prodej kompletního portfolia Seagate a Lacie produktů pro tyto dvě země. Do Seagatu nastoupila v roce 2012 a jejím hlavním úkolem je rozvíjet povědomí o značce Seagate, rozšířovat prodejní kanály a pružně reagovat na nové požadavky a trendy trhu co se ukládání dat týče.