Co si vlastně představit pod pojmem cloud? Pod tímto pojmem si můžeme jednoduše představit všechny služby, které mohou být využívány díky internetovému připojení – e-mail, datová úložiště pro interaktivní data input formuláře, vnitrofiremní komunikace a backup, datová rozhraní pro čerpání informací zpět z těchto úložišť, web hosting, dále i účetní služby nabízené přes internet (např. quickbooks online – umožní nejen zadávání účetních pohybů do „vlastního úložiště“, ale i interakci s bankou včetně platebních příkazů). Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití. Nabídka aplikací se pohybuje od kancelářských aplikací přes systémy pro distribuované výpočty až po operační systémy provozované v prohlížečích, jako je například eyeOS, Cloud či iCloud. Cloudem může být i vnitrofiremní telefonní ústředna, v jejímž rámci firma nabízí VoIP čísla s možností tvorby různých virtuálních okruhů, takže i když jednotliví zaměstnanci mohou pracovat z nejrůznějších míst jednoho státu, navenek působí společnost pod jedním telefonním číslem.

Model nasazení cloudu obecně upřesňuje, jak je cloud využíván. Při specifikaci se rozlišuje veřejný cloud (public cloud computing), který je někdy označován jako klasický model cloud computingu. Jedná se o model, kdy je poskytnuta a nabídnuta široké veřejnosti výpočetní služba. Soukromý cloud (private cloud computing), jenž je provozován pouze pro organizaci, a to buď organizací samotnou, nebo třetí stranou. Dalším typem je hybridní cloud (hybrid cloud computing), u nějž dochází ke kombinaci veřejného i soukromého cloudu a často je nazýván personálním cloudem. Navenek vystupuje jako jeden cloud, ale jedná se o veřejný i soukromý cloud propojený pomocí standardizačních technologií. Čtvrtým modelem je komunitní cloud (community cloud computing), jehož infrastruktura je sdílena mezi několika organizacemi, tedy skupinou lidí, která ji využívá. Tyto organizace může spojovat bezpečnostní politika, stejný obor zájmu, případně může majitel více firem zvolit komunitní cloud pro své firmy.

Význam cloudu pro malé firmy není zanedbatelný, protože z něj mohou několikanásobně profitovat. Hlavním přínosem cloudu pro malé firmy jsou určitě profesionální technologie v cloudu, které si malá firma většinou sama nemůže dovolit. Pokud menší společnost začne využívat některé cloudové služby, dostává se tím opravdu do profesionálního prostředí, které si dříve pořizovaly jen velké firmy – profesionální serverovna (diesel agregát, klimatizace, zabezpečení, požární ochrana), profesionální hardware v podobě zdvojených systémů, kvalitních diskových polí a redundantních blade serverů, v rámci softwarového vybavení jsou využívána clusterová řešení, bezpečnostní prvky i přístupový software, jako je například Citrix. Pokud se společnost rozhodne pro využívání komplexní služby cloudů, je zahrnuta i správa hardwaru a virtualizace systémů, aplikací, monitoringu, helpdesku a zálohování. Z tohoto úhlu pohledu tedy význam spočívá nejen v úspoře času při zavádění jednotlivých služeb, které kdyby měly být zaváděny in-house, nebyly by v některých společnostech zavedeny vůbec, ale také právě v dostupnosti profesionálního prostředí. Mezi hlavní benefity patří neodmyslitelně i úspora nákladů, a to jak těch investičních, tak provozních. Cloud computing je přizpůsobivý a s tím souvisí i přizpůsobení se dynamice rozvoje malé firmy – systém roste stejně rychle jako firma sama a dokáže se jednoduše štěpit. Dalšími přínosy jsou určitě nulové počáteční náklady a technologie, která je dostupná okamžitě a společnost nemusí čekat na analýzy, výběrová řízení a implementaci.
Cloud computing má smysl pro firmy různých velikostí, ale zamyslíme-li se nad otázkou, kde je vlastně ta hranice, při jejímž překročení už je lepší založit vlastní IT oddělení, nemáme jednoznačnou odpověď. Určitě to není primárně o počtu zaměstnanců. Malá právní společnost o pár lidech třeba nebude chtít cloud právě proto, že si chce maximálně chránit své údaje, aniž by se zamyslela nad tím, kolik zaměstnanců má, a rozhodovala se podle velikosti. Hlavním faktorem při rozhodování je tedy primárně potřeba firem a způsob fungování společností než její velikost a rozdělení na malou, střední či velkou. Na cloudu mohou být firmy o několika tisících lidech, a tak prodejní firma s dvěma tisíci manažery bude na cloudu kompletně, zatímco malé designové studio třeba jen částečně. Existují i velké zemědělské společnosti, které vlastní IT vůbec nepotřebují. Na druhou stranu společnosti pracující v oboru IT mohou mít vlastní IT už třeba od desíti uživatelů, někdy dokonce i méně. U středních firem charakterizovaných přibližně od padesáti až po tři sta uživatelů je v zásadě dobré mít dobrého zkušeného IT manažera, který se dokáže orientovat na trhu a v technologiích. Ostatní činnosti už mohou být vyřešeny outsourcingem či cloudovými službami.
Ptá-li se někdo na nevýhody cloudů, osobně zastávám názor, že pokud jsou cloudové služby využívány inteligentně, nabízejí jen výhody. Nevýhodou může být pro někoho fakt, že data nejsou u něj (u uživatele), a v případě nefunkčního internetu tedy nemá k datům přístup. Dalším negativem může být i obava z bezpečnosti. V současnosti ale využíváme tak kvalitní internetové připojení a dobré zálohování, že pro většinu odvětví tato nevýhoda odpadá. Navíc se s trendem cloudů postupně mění i uvažování zákazníků právě v souvislosti s bezpečností dat, protože internetové bankovnictví a platební karty jsou ve své podstatě finanční cloudy.

Jak se budou cloudy nadále vyvíjet?

Cloud je na počátku rozvoje. Firmy o něm teprve začínají uvažovat, a i když se o cloudech mluví už několik let, jejich boom teprve přijde v nejbližších letech. Mnoho společností a státních institucí nemá o cloudu ještě ani tušení, ale i do těchto institucí se postupně dostane. Cloud computing se bude hodně rozvíjet, nabídka cloudových služeb se bude nadále rozšiřovat a množství cloudů bude růst. Budou vznikat nové služby, které budou čím dál více centralizovat všechny potřebné IT služby ve firmách a v organizacích. S průběžným vylepšením infrastruktury, ať už se bude jednat o rychlost připojení či vylepšení koncových data input/output terminálů (chytré telefony iphone, android, tablety a další) a jejich wireless komunikace, to bude jen lepší a dočkáme se ještě takových věcí, které dnes ani nedokážeme popsat. Jako příklad uvedu třeba novou verzi Kindle od Amazonu, která se pyšní novým brokerem. Kindle je považován za low power device, takže výpočetní výkon je omezený. Browsery jsou ale více a více zatíženy zpracováváním komplexních stránek, než je zobrazí. Amazon tedy přišel s tím, že když už má infrastrukturu serverů po celém světě (cloud), tak využije početního výkonu pro „předpočítání“ sestavovaných stránek pro Kindle. Ve finále to tedy funguje tak, že když chce čtenář Kindle zobrazit v browseru určitou stránku, jeho čtečka oznámí některému Amazon serveru, aby stránku našel, zpracoval a poslal čtečce zjednodušenou formu. Výsledkem je tak získání stejného komfortu webového přístupu u Kindle jako u klasického počítače, ale s rozdílem a výhodou minimální spotřeby energie, při níž Kindle může běžet na baterky třeba i měsíc.
Opomenout se nesmí ani předpokládaný rozvoj dostupnosti cloudových služeb pro běžné uživatele, kteří je budou nakupovat stejně jednoduše a rychle jako dnes nakupují spotřební elektroniku na e-shopu, a s tímto rozvojem budou cloudy postupně pronikat i do našich domácností.

Richard Guga
Autor je regionálním ředitelem Citrix Systems Eastern Europe.