Plánování v procesní výrobě je odlišné ze dvou pohledů. Specifickými požadavky se vyznačuje jednak samotná výroba a jednak plánování inovací a uvádění nových výrobků na trh.

Operativní plánování výroby

Základní pravidlo procesní výroby říká, že pokud se výroba jednou rozjede, pak již musí proběhnout ve stanovené době – nesmí se zastavit či přerušit. Proto se výrobní postup plánuje jako jeden celek, který sice může proběhnout na více zařízeních, ale ve fázích, které na sebe plynule navazují. U diskrétní výroby můžete zpracování či montáž přerušit a později se k ní vrátit. Ale přerušit na určitou dobu proces chemické reakce či varného procesu a pak se k němu vrátit prostě nelze.

Další zajímavou výzvou je skladovatelnost vstupních surovin, které nelze udržovat ve skladu dlouhou dobu, jako se skladují například šroubky či trubky. Pokud typicky mlékárna vyrábí jogurty, mléko a další polotovary použité k jejich výrobě lze skladovat jen určitou, relativně krátkou dobu a je potřeba tyto zásoby zpracovat celé. V plánech procesní výroby se musí počítat také s časem na čištění zařízení a s pravidly řazení výroby tak, aby nedocházelo k nežádoucím příměsím z předchozí výrobní zakázky.

V procesní výrobě existuje užší sepětí s odběrateli, jejichž objednávky oscilují často ve 24hodinovém cyklu v závislosti na poptávce koncových zákazníků, aktuální sezoně, počasí, prodejních akcích a dalších okolnostech. Každodenní výkyvy v poptávce jsou normou, avšak výrobní proces včetně případného zrání či stabilizace produktů může trvat i několik dní. Plánovači proto musejí odhadovat poptávku často i na mnoho dní dopředu a plánují výrobu de facto naslepo, přičemž kromě parametrů konkrétní objednávky musejí vzít v úvahu také své zkušenosti a intuici. A přestože mají k dispozici nejrůznější nástroje pro simulaci poptávky, připomíná jejich plánování často spíše věšteckou činnost.

Plánování v denním cyklu není v procesní výrobě nic výjimečného. Naopak, existují odvětví vyžadující plánování výroby i v kratším cyklu. Klasickým příkladem je plánování v pekárenském odvětví, kde se vyrábí obvykle na tři směny. To řadu pekáren přivádí do obtíží při hledání podnikového systému, neboť většina ERP řešení umožňuje plánovat maximálně v detailu jednoho dne. Více o požadavcích na systém pro plánování procesní výroby viz zvýrazněný vložený text.

Plánování nového produktu

Pokud se podíváme na strategické plánování ve smyslu vývoje nových produktů, to je v procesní výrobě o něco komplikovanější než v jiných výrobách. Rozhodnutí probíhají doslova na molekulární úrovni a trvá mnoho let vývoje a testování, než se nová látka změní v produkt uvedený na trh. A i když se vše technicky povede, není vůbec jisté, zda nový produkt bude mít prodejní úspěch.

Součástí plánování nového výrobku je standardní hodnocení z pohledu nejrůznějších faktorů a metrik:

• Náklady zahrnující ingredience, výzkum a vývoj, výrobu, marketing a logistické náklady
• Zaměření na zákazníky, odvětví a z toho vyplývající splnění regulatorních požadavků a předpisů
• Potřebné výrobní kapacity na úrovni továren, výrobních zařízení a dostupných znalostí
• Zajištění výkonnosti v oblasti dodržení konzistentní kvality, bezpečnosti a údržby
• A konečně očekávaná ziskovost produktu

Hlavním specifikem v procesním odvětví je skutečnost, že se tyto faktory dynamicky vyvíjí v čase – každý faktor se může měnit v průběhu vývoje a výroby jak sám o sobě, tak může svou změnou ovlivnit ty další. Například během výrobní operace míchání jednotlivých složek se může objevit potřeba přidání nových ingrediencí, což ovlivní plánované náklady, může to mít rovněž vliv na uvažovanou výkonnost výroby (ať již její zvýšení či snížení) a charakteristiku samotného produktu v oblasti kvality a splnění regulatorních předpisů.

Proto se plánování nového produktu v oblasti procesní výroby realizuje fázovaně, po jednotlivých krocích. Což není dramaticky nový přístup, nová je ale jeho podpora ze strany informačních technologií, které umožňují postupy plánování dramaticky urychlit a zefektivnit. Lepší data z těchto systémů umožňují procesním výrobcům přesněji kvantifikovat náklady na inovaci, vyhodnotit potenciál produktu na trhu, projektovat čas potřebný k uvedení na trh a kalkulovat ziskovost v každé fázi jeho vývoje.

Fázovaný přístup vývoje produktu v procesním průmyslu zvyšuje s podporou moderních plánovacích systémů pravděpodobnost, že výsledné zboží bude prodejné, v požadované kvalitě a v konečném výsledku přinese podniku zisk. Tyto systémy také dovolují rychle a efektivně přehodnocovat celý koncept vývoje podle reálných obchodních podmínek a porovnávat několik různých variant – včetně změny produktových parametrů, vizualizace vlastností v digitálním modelu, hodnocení v kontextu trendů na trhu a analýzy ad-hoc nápadů. To vše v reálném čase, protože kouzlo současných technologií spočívá v jejich rychlosti a výkonnosti. A to je základní předpoklad k tomu, aby plánovači v procesní výrobě byli stále méně věštci a stále více tvůrci úspěšných plánů postavených na přesných a kontextových informacích.

Monika Vitásková Autorka článku je manažerkou společnosti Infor Česká republika