google plus
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
CeBIT 2017 - vstupenky
 
Tematické seriály

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Podnikové portály

Portály patří k oblíbeným technologiím, na kterých staví společnosti svá řešení. Ta jsou vstupní branou...

1. až 5. díl >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

IT SYSTEMS 12/2016 , Plánování a řízení výroby

Operativní slepota často vede k neúspěchu IT projektu

Rozhovor s ředitelem TechniaTranscat

Ing. Lukáš Grásgruber


Technia TranscatSpolečnost TechniaTranscat je celosvětově významným dodavatelem IT řešení a služeb pro průmyslové podniky. V současnosti patří mezi nejsilnější partnery a dodavatele řešení Dassault Systèmes. Působí nejen v Evropě, ale i v Americe a Asii, má přes 400 zaměstnanců. Patří mezi absolutní špičku v oblasti implementace PLM řešení, ale nabízí i řadu dalších IT řešení a služeb v oblasti systémové integrace. S ohledem na bohaté zkušenosti této firmy z IT projektů ve výrobních podnicích jsme požádali ředitele společnosti TechniaTranscat pana Romana Lisičana, aby se vyjádřil k aktuálním otázkám digitální transformace průmyslu a potenciálu moderních technologií v různých průmyslových odvětvích.


Pane řediteli, spojení digitální transformace dnes slyšíme ze všech stran a řada lidí už jej odmítá jako nadužívané. Přesto, anebo právě proto, bych se vás chtěl hned na úvod zeptat, jak je vnímáte vy. Jsme podle vás nyní opravdu svědky nové průmyslové revoluce, pro kterou používáme označení Industry 4.0, nebo jsme jen nově pojmenovali postupy a metody, které nás provázejí už delší dobu?

Já si myslím, že jsme svědky velké revoluce, kterou bych však nenazval průmyslová, pokud se tedy na vývoj díváme z hlediska člověka. Revoluce, které jsme svědky a Industry 4.0 je její součástí, by se měla jmenovat spíše revoluce sociální. S příliš velkou účastí lidí v průmyslu se totiž nepočítá. Možná to zní paradoxně, když se nyní řeší nedostatek pracovních sil, ovšem z historie však víme, že nouze je matkou pokroku a momentální nedostatek lidí obrovským způsobem nahrává rozvoji robotiky. Proto se neztotožňuji s názorem, že Industry 4.0 jsou pouze nově pojmenované postupy a metody. Současný stav technologií a hlavně jejich rychlý rozvoj a dopad dokáže i zdánlivě staré postupy a metody přenést na zcela jinou úroveň realizace.


Průmyslové podniky prošly v uplynulých letech obdobím poklesu poptávky a silným tlakem na úspory a snižování nákladů, dnes naopak čelí rychlému růstu poptávky, stále náročnějším požadavkům zákazníků a silnému tlaku na zrychlení inovací. Současně řeší nedostatek pracovních sil. Jak mohou různé IT systémy pomoci výrobním podnikům čelit těmto výzvám?

V roce 1996 jsem měl možnost spolupracovat s jedním velmi zkušeným švýcarským konzultantem, který stále opakoval, že informační systém je pouze zesilovač a jediné, co řeší, je intenzita řízení. Já si myslím, že až do využití umělé inteligence to bude platit stále. Samotný informační systém nepomůže podniku čelit výzvám trhu. Co však informační systémy umí výborně, hlavně pokud jsou správně integrovány, je zintenzivnit strategii firmy. Pokud je strategie podniku dobře navržena, tak zrychlení procesů, zlepšení přístupu k informacím, automatizace úkolů nebo jejich úplná eliminace dovede společnost do situace, že s menším počtem zaměstnanců dosáhne stejný nebo lepší výsledek. Až v takovém případě můžeme mluvit o digitální transformaci, i když to, co se ve skutečnosti transformuje, je především myšlení lidí. Což mě přivádí k přesvědčení, že i když jsou informační technologie postaveny na černobílém základě nul a jedniček, implementace informačního systému je v důsledku velmi barevnou záležitostí.


Můžete uvést některé projekty, které vaše společnost řešila a které demonstrují, jakých přínosů lze dosáhnout využitím pokročilých informačních technologií v průmyslu?

Mohl bych jich uvést mnoho, ale uvedu jen jeden velmi zajímavý. Nejprve však chci říci, že všechny projekty, které jsme řešili, musely v první řadě přinést větší zisk našim klientům, jinak bychom nedostali příležitost je řešit. Způsobů, jak zisku dosáhnout, je samozřejmě několik. V naší oblasti se zaměřujeme hlavně na eliminaci ztrát. Tyto mohou mít různou formu a příčiny. Například komplikovaná komunikace v neefektivním procesu a zastaralé informace způsobují chyby, které generují zbytečné problémy, prostoje, dodatečnou práci, zmetkovitost a zpoždění projektů, což vede k nárůstu stresu a následné frustraci pracovníků, která negativně ovlivňuje jejich pracovní výkon. Co je výsledkem? Zbytečné náklady.

Slíbeným inspirativním projektem, který názorně ukazuje, jakých přínosů lze dosáhnout využitím IT řešení, je náš projekt implementace PLM z oblasti, kde by mnozí uplatnění PLM vůbec neočekávali. Náš klient, cestovní kancelář TUI, měla problém uspokojit své náročné klienty s nabídkou dovolené šité na míru. Když jsme si s nimi prošli celý životní cyklus a způsob, jak tvoří produkt zvaný personalizovaná dovolená, tak se při určitém zobecnění jejich proces velmi podobal tvorbě konfigurovatelného fyzického produktu, např. auta. Proto jsme na stejné platformě, jakou využívají naši zákazníci ze strojírenského průmyslu, vytvořili řešení, které této cestovní kanceláři umožňuje zkrátit čas přípravy personalizované dovolené z několika dlouhých týdnů na pár dnů. Pomohli jsme tedy inovovat cestovní kancelář tím, že jsme jim udělali tvorbu produktu jednodušší a využili jsme přitom naše zkušenosti ze strojírenského průmyslu. Myslím, že jde o velmi zajímavé řešení.


Není tajemstvím, že mnoho IT projektů (nejen v průmyslu) není úspěšných a nenaplní zcela očekávání, která jsou do nich vkládaná. Příčin je jistě více, ale často jsou na vině nereálná očekávání, že instalace softwaru sama vyřeší nějaký problém podniku. Jistě se mnou budete souhlasit, že tak jednoduché to není.

Osobně jsem přesvědčen, že nejhorším způsobem implementace informačního systému je implementovat to, co klient požaduje, pokud se to neshoduje s tím, co potřebuje. Často se setkáváme se situací, kdy se definování požadavků na informační systém přenechá pouze na střední úroveň managementu, případně ještě níže. Výsledkem často bývá, že tzv. operativní slepota logicky vede tyto lidi požadovat řešení na jejich momentální problémy a ne na jejich budoucí potřeby, což velmi často vede k neúspěchu celého projektu.


Na českém i slovenském trhu se dominantním průmyslovým odvětvím stal automobilový průmysl. Právě v něm nachází poprvé uplatnění řada progresivních technologií a metod s ohledem na mimořádné požadavky na rychlost, přesnost a kvalitu. Dá se říci, že automotive je průkopníkem uplatnění nových IT řešení v průmyslu, nebo podobné inovace najdeme i v dalších odvětvích?

Automotive byl nesporně vždy průkopníkem a navíc momentálně prochází etapou vývoje, která díky technologickému rozvoji a rychlým změnám umožňuje dnes ještě málo známým firmám měnit tento tradiční průmysl velkých značek. Není to však jediné odvětví, kde se uplatňují progresivní technologie. Myslím si, že v oblasti high-tech je to momentálně ještě mnohem intenzivnější a rychlejší, což mimochodem má obrovský vliv i na další odvětví včetně zmíněného automobilového průmyslu. Právě zde můžeme nejlépe vidět význam Industry 4.0. Z oblastí, ve kterých působí naše firma, vnímám srovnatelný vývoj i v oděvním a stavebním průmyslu, kde nástup nových technologií, zejména internetu věcí, také způsobuje narušení tradičních odvětví.


Odlišují se nějak zásadně projekty, které řešíte v různých odvětvích? Které problémy jsou dnes výrobním podnikům společné a které specifické podle odvětví, nebo např. velikosti podniku? Můžete uvést nějaké konkrétní případy takových specifik?

Při určité míře zevšeobecnění lze říci, že technicky mají všechny podniky stejné problémy nezávisle na odvětví. Pokud naopak půjdeme do detailů, tak je každý podnik specifický i v rámci jednoho odvětví. Co je však výrazně rozdílné, jsou problémy, jaké řeší menší firma a jaké velký podnik. Největší výzvou, která je pro všechny firmy společná, je posílení spolupráce, bourání komunikačních bariér, zpracování obrovského množství informací v co nejkratším čase a flexibilita pracovníků, zejména při řešení nezbytných změn, které jsou podstatou inovací.


Snad se na mě nebudete zlobit, když čtenářům prozradím, že v oblasti IT řešení pro výrobní podniky působíte už dvacet let. Můžete proto zhodnotit, jak se za tu dobu proměnily průmyslové podniky u nás i v zahraničí z hlediska postoje k IT systémům?

Když si vzpomenu na své začátky, tak jsme na Slovensku prodávali pracovní stanici s 3D CAD systémem za zhruba 2,5 miliónu korun a průměrný roční plat inženýra, který s ní pracoval, byl asi 25 tisíc korun. Dnes je tento poměr zhruba 1:1, což představuje úplně jiný svět. Myslím, že tento příklad velmi dobře ilustruje, co se změnilo během období mého působení v IT. V 90. letech byl nákup informačního systému často motivován prestiží společnosti mít moderní IT systém. Později se to dostalo do polohy udržení konkurenceschopnosti a dnes je to v poloze nutnosti, a tím i celkové komoditizace IT řešení s obrovským tlakem na cenu. Tento vývoj přináší i do světa IT firem velké výzvy při hledání nových řešení s přidanou hodnotou pro průmysl, ke kterým potřebují získat stále více nových znalostí.


Konec roku je jistě dobrá příležitost ohlédnout se a bilancovat. Jaký tedy byl rok 2016 pro TechniaTranscat a s jakým očekáváním se díváte do roku 2017?

Rok 2016 byl pro nás opravdu výjimečný. Nejen z pohledu finančních výsledků, ale hlavně to byl pro nás transformační rok. Po úspěšném spojení jsme se transformovali do silné organizace s jasnou vizí a cíli, a proto se díváme do budoucnosti s velkými nadějemi. Naší vizí je být nejlepší znalostní společností v oblasti PLM a tato vize je nejen výzvou pro naše zaměstnance, ale je také atraktivní volbou pro talentované mladé lidi z univerzit.

Lukáš Grásgruber
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Časopis IT Systems / Odborná příloha Archiv časopisu IT Systems
IT Systems 1-2/
IT Systems 12/
IT Systems 11/
IT Systems 10/
Oborové a tematické přílohy
příloha #1 1-2/
příloha #1 11/
příloha #1 10/
příloha #1 9/
Kalendář akcí