Jak byste popsal postoj českých výrobních firem k trendům, které hýbou dnešním IT?
V tuzemsku najdete jen málo výrobních společností, které by se aktivně hrnuly do nových IT trendů. Jednoznačně převládají konzervativní IT strategie. Převážná část výrobních společností je na trhu zavedená, má svou historii, a to se odráží i v přístupu k informačním technologiím. Dlouhá léta budované centrální systémy a infrastrukturu není vždy jednoduché měnit. Firmy mají obavy a často se přirozeně brání změně toho, co nyní „funguje“.

Co se týká cloudových řešení, panuje zde tedy stále určitá zdrženlivost…
Cloud se zde prosazuje velmi pozvolna, a i když se dnes o něm výrobní firmy začínají seriózně bavit, jejich investiční aktivita byla dosud více než skromná. Většinou se jedná o malé a z celofiremního hlediska nevýznamné implementace. V této souvislosti stojí za zmínku trend takzvaného stínového IT, který adopci cloudu v jeho počátcích významně přispívá. Jedná se o fenomén související se zvyšující se rozhodovací pravomocí liniových manažerů v otázkách IT podpory. Z našich průzkumů vyplývá, že zhruba pětina IT projektů ve výrobních firmách je realizována bez podpory rozpočtu IT oddělení. Tyto dílčí projekty, které tedy jaksi obcházejí zaběhlé IT struktury, již z principu věci téměř výhradně míří do cloudu.

O které aplikace se obvykle jedná?
Nejčastěji se začíná v oblastech řízení dodavatelského řetězce, vývoj a řízení životního cyklu výrobků, řízení vztahů se zákazníky. Zde se výrobním firmám cloud skvěle hodí a uživatelé i manažeři si rychle uvědomují jeho benefity. V ČR se však současná poptávka stále více soustředí na řešení menšího rozsahu, která jsou méně komplexní, ovšem za nízkou cenu.

Jaké jsou hlavní motivy firem k adopci cloud technologií?
Adopce cloudu v podnikové sféře má dva základní rozměry. Ekonomický rozměr bychom mohli shrnout jako hledání úspor v oblasti IT. Jedná se o oblast podpůrných procesů, které přímo negenerují přidanou hodnotu a lepší finanční plánování, konkrétně přesun od kapitálových investic, k operačním. Provozní rozměr je založen především na potřebě rychle dostupných a flexibilních IT řešení a je umocňován silami jako globalizace podnikání, růst konkurence, zvyšující se nároky zákazníků apod. S příchodem technologií takzvané třetí platformy, tedy cloudu, mobility, sociálních technologií a analýzy velkých dat, se role cloudu jednoznačně posiluje. Efektivní implementace těchto technologií bez cloudu v podstatě není možná, nebo minimálně nedává smysl. Říká-li dnes více než devadesát procent globálně dotazovaných společností, že jsou si vědomy, že technologie třetí platformy kompletně změní způsob jejich řízení, říkají tím nepřímo také, že počítají s adopcí cloudu.

Na druhé straně stojí obligátní obava IT manažerů o bezpečnost…
Průzkumy ukazují, že obavy o bezpečnost jsou největší překážkou rychlejšího rozvoje cloudu. Odpovím rovněž otázkou: Jste si jisti, že jsou vaše interní sítě a firemní data dostatečně zabezpečeny? Naše studie a zkušenost z konferencí, kde bývá výrobní sektor významně zastoupen, ukazují, že nikoli. Naopak, většina CIO má dnes velmi omezené rozpočty určené na řešení otázek IT bezpečnosti, protože řada top manažerů tyto investice nerada podporuje. Jednoduše nemají přidanou hodnotu, negenerují zisk. Navíc zde nejde jen o externí hrozby, proti kterým se musí podniky bránit. Pro mnoho českých podniků je větším problémem interní IT bezpečnost, kde největší riziko představují vlastní neobezřetní nebo záměrně škodící zaměstnanci.

„Ne-bezpečnost“ cloudu je podle mého názoru do značné míry mediální bublina. Přirovnal bych to k letecké dopravě. Média každý problém či katastrofu náležitě nafouknou a veřejnost je pak silně negativně zasažena. Přitom je zřejmé že poskytovatelé cloudu investují do zabezpečení mnohonásobně více prostředků a mají nepoměrně striktnější bezpečnostní pravidla než kterýkoli český výrobní podnik. Z celkového objemu dat, který celosvětově v cloudu je, se zneužití týká opravdu jen nepatrného zlomku. Stejně jako letecká doprava patří paradoxně mezi nejbezpečnější druhy dopravy, tak je na tom s bezpečností i cloud.

Co bude s cloudem dále a kterým směrem se bude jeho adopce v ČR ubírat?
Investice českých výrobních firem do cloudu jsou nyní váhavé. Výrobní podniky cloud spíše testují na menších IT řešeních v méně důležitých IT oblastech. Většina IT dodavatelů dnes však již nabízí plnou cloudovou podporu i pro klíčové korporátní aplikace. Česká republika má dobré předpoklady pro adopci cloudu a čím dříve se výrobní podniky odhodlají k větším investicím, tím více z toho budou profitovat. S oživením hospodářského růstu a růstem průmyslové výroby se zrychlí i růst IT investic výrobních firem a brzo se budou realizovat i mnohé odložené projekty minulých let, což adopci cloudu může pozitivně podpořit.

Adopce technologií třetí platformy se bez cloudu neobejdou. Rychlejší adopce technologií třetí platformy přinese českým výrobním podnikům konkurenční výhodu. Masivní vývoj a údržba vlastních IT řešení se do budoucna jeví jako ekonomicky a kompetenčně neudržitelná. Výrobní podniky sázející na tento model již v současné době technologicky zaostávají. Rychlost rozhodování a vzájemná spolupráce všech článků v rámci hodnototvorného řetězce, ale i v rámci oddělení uvnitř firmy, jsou v dnešní době alfou a omegou úspěchu výrobních podniků u jejich zákazníků. V tomto ohledu je cloud ideální a těžko nahraditelnou platformou. Průzkumy jasně ukazují, že čím je vyspělejší ekonomika a zralejší IT trh, tím je vyšší adopce cloudu. V IDC se nyní neptáme, zda cloud zvítězí, ale diskutujeme, za jak dlouho zvítězí, případně v kterých oblastech nejdříve. Cloud je tu a nelze ho zastavit. Jakkoli se mu bránit není a nebude dobrá strategie. Je potřeba se o něm seriózně bavit a začít ho aktivně implementovat všude tam, kde má ekonomickou a obchodní logiku. 

Řada „velkých“ výrobců ERP je podle svých slov schopná své systémy formou cloudu nasadit. Přesto zmiňujete, že investice míří spíše do malých projektů. Co je podle vás klíčové pro to, aby byly dodavatelé schopni rozjet cloudový byznys i v oblasti kritických systémů?
Dodavatelé ERP systémů musejí umět benefity cloudu lépe komunikovat a mít nástroje, jak firmy přesvědčit, že je pro ně cloud do budoucna lepší alternativou. Mám na mysli případové studie, analýzy návratnosti, informace o zabezpečení, reference, doporučení apod. Důležité je také naučit firmy přemýšlet o IT investicích a strategiích v dlouhodobějším horizontu. Progresivní a aktivní dodavatele systémů vidím jako motor vyšší adopce cloudu v ČR, obdobně i v regionu střední a východní Evropy. Hlavní dodavatelé jsou na velké cloudové implementace připraveni v podstatě velmi dobře. Většina aplikací má globální podporu a je podpořena zkušenostmi s velkým množstvím úspěšných implementací v západní Evropě nebo Spojených státech, kde je adopce cloudu o několik kroků napřed.

Lze podle vás na trhu systémů pro výrobní firmy očekávat podobný vývoj jako na trhu CRM, kde jsou menší dodavatelé cloudových řešení schopni zákazníky plnohodnotně, a navíc flexibilněji obsloužit, a tím významně ukrojit z podílu dříve dominantních hráčů?
Ano, souhlasím, že šance pro nové, menší hráče tu nyní je, především na softwarovém trhu. Není to pouze o nabídce a dostupnosti cloudu. S příchodem technologií třetí platformy se na poli IT hodně věcí mění a objevuje se zde mnoho nových příležitostí jak pro uživatele, tak pro dodavatele. Ve střednědobém horizontu bude záležet, jak dobře si současní největší hráči poradí s implementací technologií třetí platformy a zda jejich řešení budou pochopena a přijata zákazníky. Pro mě rozhodně nebude překvapení, pokud se například žebříček top deseti dodavatelů pro jednotlivé softwarové segmenty v následujících třech až pěti letech významněji přeskupí.