1. Investor přesně nespecifikuje své požadavky nebo trvá na zásadní změně v průběhu implementace

Investor chce mít funkční systém pro řízení firmy a není dodavateli ERP systému schopen přesně specifikovat přesný cíl implementace, čeho vlastně chce dosáhnout. Tvůrce informačního systému samozřejmě disponuje zkušenostmi a znalostmi z oboru a může investorovi doporučit řešení na míru, přesto i kdyby se jednalo o nejlepší firmu z oboru, nikdy nemůže být informační systém nasazen k plné spokojenosti investora, pokud on sám nevyjádří své představy a záměry.

Na druhé straně není k prospěchu věci ani dobré měnit zásadně cíle a požadavky v průběhu implementace. Přesto trvá-li investor na úpravách, které nebyly zahrnuty v analýze, může to celý projekt zhatit, případně dobu implementace velmi prodloužit a navýšit samotné náklady na pořízení systému. Nehledě na to, že je pak větší problém sestavit konečnou smlouvu o dílo, pokud není vytvořen dokument, který přesně specifikuje změnové požadavky a definuje cílový stav.

Doporučujeme zásadní změny provádět až po skončení implementace. Dá se tak už vyjít z informací, jak vypadá rutinní provoz s novým systémem a jaké zásadní změny by měly ještě nastat.

2. Zaměstnanci při analýze současného stavu zamlčí některé podstatné náležitosti

Ruku v ruce s bodem č. 1 jsou také zaměstnanci společnosti, se kterými jsou probírány zažité standardy a zvyklosti při vstupní analýze. Pokud některý z nich nějakou informaci zamlčí, ať už záměrně nebo nevědomky, potom výsledný návrh řešení nemůže být úplný.

3. Lpění na zaběhnutých standardech

Od nasazení informačního systému se dá očekávat, že do firmy vnese tzv. svěží vítr, a mnohdy tomu tak opravdu je. Pokud však zaměstnanci trvají na tom, že nechtějí měnit zaběhnuté procesy, nechtějí ani pochopit a znát přínos této změny pro firmu, setkáváme se pak s tím, že více prostoru věnují spíše tomu, jak se to dotkne jich samotných a jak si uhájit „svůj píseček“. Pak dochází ke zklamání ze strany investora, že informační systém žádné výraznější změny a zlepšení nepřinesl. Návrhy procesů jsou však součástí vstupní analýzy, která je odsouhlasena oběma stranami, jak dodavatelem, tak především investorem.

4. Investor nevěnuje dostatečnou pozornost čtení analýzy

Analýza je tvořena především proto, aby se shrnulo, jak firma doposud funguje a jaké postupy navrhuje implementátor. Potíž nastává ve chvíli, kdy investor nemá větší zájem dokument podrobněji studovat a s obsahem souhlasí se slovy „však vím, jak to u nás funguje, a vy víte, jak to máte udělat“. Ano, samozřejmě, dodavatel ví, jak systém nasadit, aby společnost fungovala a měl pro ni systém přínos. Ale potřebuje k tomu také součinnost druhé strany a oponenturu návrhu řešení. Protože to, co sedí firmě s totožnými procesy a výrobou, nemusí vyhovovat zase druhé. Čtením analýzy se investor vyhne nepříjemnostem při předání díla, kdy je mnohdy překvapen, jak jsou řešeny některé procesy, a tvrdí, že takhle to nejde nebo že s tím nesouhlasil.

5. Investor spoléhá, že nový IS vyřeší všechny jeho problémy

Informační systém není samospasitelný. Lze říci, že firmy si často představují, že se jejich problémy vyřeší nasazením systému. Je potřeba si uvědomit, že i sebelepší projektový manažer nemá křišťálovou kouli a nezná podnik dokonale, tudíž není schopen na 100 % odhadnout, jak bude nasazení systému probíhat. Vychází ze svých dosavadních zkušeností a znalostí.

Tým zkušených konzultantů ví, že je možné většinu problémů opravdu vyřešit informačním systémem. Ale také vědí, že se během implementace mohou ukázat i problémy nové. Kvalitní dodavatel si však se všemi poradí, tak aby maximalizoval investorův užitek a spokojenost s nasazeným řešením.

6. Na straně investora není pověřený kompetentní pracovník

Zpomalení implementace nastává v případě, že strana investora neoznačí kompetentní osobu pro vedení implementace informačního systému. Pokud zaměstnanci nemají vedení a nikdo nekontroluje posun v implementaci na jejich pracovišti, dochází k zanedbávání povinností.

Na další návštěvě, která má podnik posunout zase o krok ke spuštění ostrého provozu, konzultant zjišťuje, že zaměstnanci systém řádně neplnili daty, a nemá tedy s čím dál pracovat a hledá alternativní řešení. Není výjimkou, kdy se spíše řeší uzavřené problémy z minulých návštěv, že najednou přestanou navržené postupy vyhovovat – takže se do systému nezadává a zaměstnanci mají tendenci na vedení chrlit stížnosti na vybraný systém.