facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 9/2008 , Plánování a řízení výroby

Komplexní řešení předvýrobních etap

PLM – product lifecycle management

Josef Svoboda


V oblasti IT technologií se setkáváme se spoustou termínů a více či méně srozumitelných zkratek a běžný uživatel se v této „změti“ pojmů může velice snadno ztratit. Pojďme si proto jednu z nich více přiblížit a vysvětlit. Jednou z již poměrně známých a zavedených zkratek je PLM znamenající product lifecycle management – volně přeloženo řízení životního cyklu výrobku. Většina podniků zejména v oblasti strojírenského průmyslu se již s touto problematikou setkala, nicméně úroveň informovanosti, co se pod tímto pojmem skrývá a co bychom od implementace takovéhoto řešení mohli všechno očekávat, se velice různí. Taktéž jsou poměrně značné rozdíly v úrovni a šíři již naimplementovaných PLM řešení, což je způsobeno na jedné straně velkým záběrem funkcionality a vysokou možností upravitelnosti systému a na druhé straně rozdílnými požadavky a zadáními implementačních projektů jednotlivých zákazníků.


Co bychom tedy měli od PLM očekávat? Jde zejména o řízení dat, informací a procesů v oblasti předvýroby. Jedná se o správu dat vznikajících v průběhu realizace zakázky, od jejího spuštění až do okamžiku předání informací do systémů pro plánování výroby. Hlavním úkolem tohoto řešení je podpora a zrychlení inovací a modifikací výrobku, záznam a uchování know-how v průběhu návrhu výrobku, úplný popis a konfigurace výrobku pomocí kusovníkových struktur, výměna dat napříč dodavatelským řetězcem, a zejména úplná správa a kontrola změnového řízení.

Obr. 1: Hlavní proces realizace zakázky
Obr. 1: Hlavní proces realizace zakázky

 

Role PLM v podniku

Funkcionalita PLM systému zasahuje do celé řady oblastí hlavního procesu realizace zakázky. Pokud bychom postupovali po toku zakázky, jak je naznačeno na obrázku 1, tak prvním místem využití PLM je proces získání zakázky.
Obchodní oddělení zodpovědné za komunikaci se zákazníky, za zpracování poptávek a vytvoření nabídek využívá a zadává celou řadu informací prostřednictvím PLM. V první řadě se jedná o identifikaci poptávky a odhad realizačních nákladů na základě zkušeností a informací z předchozích zakázek, které je možno snadno vyhledat pomocí klasifikačního systému výrobku. Tvorba kalkulace a následné nabídky, která obvykle vzniká na základě vyjádření více oddělení, je velice rychlá a přesná díky přístupu dotčených pracovníků k centrálnímu zdroji informací. Obchodní oddělení obvykle zadává do PLM systému všechna technická data, jako jsou specifikace, výkresy, skici apod., která následně slouží jako vstupní informace pro oddělení realizující zakázku.
Po uzavření kontraktu proces přebírá projektový vedoucí odpovědný za plánování a řízení zakázky. V PLM je založena do struktury zakázka, která obsahuje veškeré potřebné informace pro její identifikaci a obvykle dochází k synchronizaci označení a čísla s údaji ve výrobně-ekonomickém informačním systému. Zakázková (výrobková) struktura je řídicím prvkem celého PLM systému. Jejím prostřednictvím uživatelé pracují pouze s daty a informacemi, které jsou svázány s konkrétní zakázkou. Pro plánování a řízení projektové části zakázky lze využít projektový modul, který prostřednictvím integrace využívá plánovací nástroje, jako je například MS Project.
Proces vývoje a konstrukce výrobku je jedna ze stěžejních oblastí podpory PLM systémem. Díky použití 3D CAD nástroje a velmi rozsáhlé integraci s funkcemi a databází PLM je možno spravovat veškerá data a vazby mezi nimi produkované v CAD. Přitom se nejedná pouze o správu dat sestav, dílů a výkresů, ale také o data například z napěťových a kinematických analýz, CNC programování apod. PLM systém umožňuje konstruktérům efektivně spolupracovat při návrhu a tvorbě konstrukce výrobku. Velkou výhodou je možnost opakovaného využívání knihoven standardních firemních dílů a konstrukcí, jakož i maximální využití již realizovaných konstrukcí v nových zakázkách. Značně zautomatizována je i tvorba výkresové dokumentace. Díky integraci je v PLM automaticky tvořen konstrukční kusovník (part list), který je možno následně doplňovat, modifikovat a konfigurovat různé varianty struktur výrobku. Mechanismus životního cyklu zaručuje práci s pouze platnou dokumentací a její uvolňování do oddělení zabývajících se přípravou výroby či dodavatelům.

 


V oblasti přípravy výroby se využívá integrace s výrobním informačním systémem (ERP), případně se systémem pro tvorbu technologie výroby (TPV). Integrace umožňuje synchronizaci kusovníků a materiálů mezi oběma systémy a zaručuje promítnutí změnových řízení. Technologové mají díky integrovanému prohlížeči v PLM možnost plně pracovat se 3D daty a například doplňovat technologické postupy výrobními návodkami s popisem a využitím 3D zobrazení.
Proces výroby je zejména doménou výrobního informačního systému, nicméně i zde má PLM své velké využití. Jedná se zejména o distribuci vizuální informace o platné verzi výrobku prostřednictvím prohlížeče v PLM, což vede k omezení počtu kopií papírové výkresové dokumentace ve výrobě a je to cesta k zavedení tzv. bezvýkresové výroby.
Oddělení kontroly a kvality využívá platná data z PLM pro měřící zařízení a ukládá výsledky měření, popřípadě spouští procesy interního změnování. Hlavní význam PLM v této oblasti však spočívá v přímé podpoře jakostních norem a ve velkém využití vyhledávání souvisejících informací napříč celou databází například při zákaznických auditech.

Implementace PLM

Způsob implementace PLM, implementační zkušenosti dodavatele a součinnost implementačního týmu složeného z klíčových technických zástupců obou firem jsou klíčové faktory úspěchu implementace. Ověřená metodologie implementace informačních systémů a respektování jejich pravidel a zásad je jedinou možnou cestou k úspěšné implementaci PLM systému podle očekávání a požadavků zákazníka. Tato metodologie přesně definuje jednotlivé fáze implementace, jejich výstupy, definuje víceúrovňovou strukturu a odpovědnosti implementačního týmu a stanovuje opatření na snížení či eliminaci rizik spojených s implementací systému. Velmi důležité je jasné popsání rozsahu a podoby výsledného řešení, které slouží jako akceptační kritérium při předávání systému do rutinního provozu.

 

 

Přínosy nasazení PLM

Nasazení PLM systému není jednoduchý proces a hlavním hodnotícím kritériem úspěšnosti implementace by měla být jasně stanovená kritéria a cíle vedoucí k rychlé návratnost investice. PLM systém zaručuje zkrácení průběžných dob realizace zakázek v průběhu předvýroby. Odbourává neproduktivní časy spojené s vyhledáváním a správou dat na technickém úseku a umožňuje paralelní práci konstrukčního týmu v rámci jedné zakázky. Zabraňuje pořizování duplicitních dat a manuálnímu přepisování informací mezi systémy. Podporuje jakostní normy a zvyšuje celkovou kvalitu uchovávaných informací. Omezuje množství tištěné dokumentace (technické i netechnické) a náklady spojené s její správou a distribucí.
Největší přínosy lze ovšem očekávat v oblasti změnových řízení. Jedná se zejména o proces identifikace požadované změny (zákaznické či interní) a na základě jeho vyhodnocení příslušné realizace změny se všemi dopady na související informace a procesy. Jde zejména o výrazné časové zkrácení těchto procesů. Návratnost investice je zde jasně vyjádřitelná zárukou předání platných dat do výroby či dodavatelům a zamezení výroby dle již neplatných dat.
Většina CAD systémů má čím dál tím větší požadavky na správu dat v nich pořízených pomocí databáze PLM a tento trend je stále zřetelnější. V blízké budoucnosti je předpoklad, že správa technických dat nebude bez PLM systému možná. Implementace PLM je tedy správná cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti, což potvrzuje i dynamicky narůstající počet implementací a spokojených zákazníků.

Autor působí jako PLM project manager ve společnosti Dytron.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.