|
Pevné disky do vašich
počítačů a serverů
Výrobců pevných disků není zase až tak mnoho a asi nejznámější jsou
disky IBM, Maxtor, Seagate a Western Digital - seřazeni pěkně podle
abecedy, aby se snad někdo neurazil. Pryč jsou doby, kdy uživatelé tvrdě
platili cca 1000 Kč(s) za 1 MB diskové paměti, naštěstí v té době byly
nejrozšířenějšími disky o kapacitě 20 MB. Dnes je standardem tak 40 GB a
kam to půjde dál, nikdo neví.
Dostaly se mi na stůl dva disky letošní produkce firem IBM a Seagate.
Nemohu je příliš porovnávat, ale rád bych vás s nimi seznámil.
Seagate Cheetah Ultra 320
Prvním diskem je SCSI disk Seagate. Jak praví firemní obchodní
dokumentace, jde o nejlevnější disk mezi SCSI disky ve třídě otáček 15
000. Má být rychlý, chladný a tichý.
Začnu odzadu. Tichý opravdu je - rozhodně při testech nepřehlušoval
bzučení chladících ventilátorů zdroje, procesoru a grafické karty.
|
 |
Zaujal mne ihned svojí hmotností, která činí 820 g! Tělo je sice, jako u
většiny jiných pevných disků, z hliníkového odlitku s 3,5” šířkou, ale
nahoře je pokryt asi pěti vrstvami různě silných plechů, které mají
zřejmě primárně sloužit k chlazení. Ze spodní strany je připevněn plošný
spoj s elektronikou, který zabírá celou dolní plochu. Po hodině provozu
byl disk zahřátý na asi 43° C, a to jsem s ním neprocházel žádné
zátěžové testy, ale také ho nijak nechladil. Rychlost disku, kterou
udáváme jako střední dobu vystavení ze stopy na stopu, odpovídá 15 000
otáčkám - od 3,6 ms (milisekundy) pro čtení do 4,2 ms pro zápis.
"Můj" disk měl konkrétní typové označení ST336753LW, což znamená, že měl
formátovanou kapacitu 36,7 GB (2. až 4. číslice odleva). LW označuje typ
konektoru pro připojení datového kabelu, zde 68pinového pro Ultra Wide
SCSI, který je zezadu disku. Zde se také nachází propojovací pole pro
nastavení ID čísla disku a konektor pro napájení. Ultra 320 SCSI
rozhraní umožňuje mít připojeno až 15 zařízení s celkovou vzdáleností od
řídící jednotky až 12 m. Číslo 320 také značí dosažitelnou rychlost na
tomto rozhraní, která může tedy být až 320 MB/s. Disky jsou také
vyráběny s konektorem 80pinovým, pak mají označení LC.
Disky této kapacity a rychlosti se určitě budou hodit do serverů malých
a středních firem, kde je potřeba mít rychlý přístup ke sdíleným datům.
Nebo také do speciálně vybavených počítačů pro zpracování videa. Nebo…
ale na další možnosti využití jistě přijdete sami. Jejich výhodou je
také zpětná kompatibilita s rozhraním Ultra 180, takže se dají napojit i
na starší počítače osazené tímto rozhraním. Díky bezvadně zvládnuté
výrobní technologii je u těchto disků uváděna střední doba mezi
poruchami 1 200 000 hodin, což znamená, jestli se nepletu, že by vám měl
disk běžet bez poruchy plných 136 let. Jednu výhradu bych ovšem měl,
předpokládám však, že je důsledkem putování tohoto disku po redakcích
odborných časopisů. U disku totiž nebyla jedna jediná propojka, kterou
by se dalo nastavit jiné ID než 0. Navíc Seagate používá stále propojky,
já jim říkám diskové, které mají menší rozteč propojovaných kolíčků a
také jsou nižší. A ty jen tak někde neseženete, protože na základních
deskách, případně rozšiřujících kartách bývají z 90 % propojky větší.
Základní parametry:
Počet ploten: 2
Počet hlaviček: 4
Otáčky: 15 000
Průměrná doba vystavení: 3,6/4,2
Rozhraní: SCSI Ultra 320
Na testování zapůjčila firma Asbis.
IBM Deskstar 180 GPX
Druhým diskem je zástupce s ATA rozhraním, tedy takovým, kterým
disponuje každé PC. Ovšem omezení tu přece jen je, protože tyto disky
mají Ultra ATA/100 rozhraní a pro jeho využití je také potřeba mít
patřičně dimenzovanou HW podporu okolí. Připojení musí být provedeno
40pinovým 80žilovým kabelem - což o to, tyto kabely jsou už dnes
dodávány k základním deskám standardně - a také řídící kartou nebo
čipsetem na základní desce Ultra ATA/100 podporujícími. Posledním
požadavkem je Ultra ATA/100 kompatibilní BIOS nebo ovladač.
|
 |
Pokud tyto komponenty nemáte, určitě nevyužijete nejvyšší rychlosti 100
MB/s, ale váš systém fungovat bude. V takovém okamžiku ovšem poslouží
daleko levnější pevný disk.
Ale ne tak docela. Zapomněl jsem totiž napsat, že do rukou se mi dostal
disk s označením IC35L180AVV207-1, což neznamená nic jiného než to, že
disk má kapacitu 185,2 GB! A to už je disk, který se může stát základním
pilířem počítače pro zpracování digitálních filmů, i když po nějaké době
zjistíte, že podobných disků budete potřebovat ještě více. Otáčky má
disk 7 200 za minutu, což spolu s rychlostí rozhraní zaručuje velmi
dobré datové toky a nízkou hodnotu průměrného času vystavení. Ta je
udávána jako 8,5 ms pro čtení; 8,8 ms je typická hodnota. Disk s
kapacitou 185 GB má uvnitř fyzicky 3 plotny a 6 hlaviček, maximální
hustota zápisu je 45,5 Gb na čtvereční palec. Ovládací elektronika je
soustředěna na plošném spoji, který zabírá zespodu disku asi 1/3 plochy
disku.
Disk je při provozu velmi tichý a má nízkou provozní teplotu. Problémy
mohou nastat při instalaci, pokud budete mít nějakou starší verzi BIOSu.
Pro správnou funkci a nastavení formátované velikosti je dobré použít
utilitu Disk Manager 2000. Ten determinuje dostupné velikosti oddílů na
disku v souladu s použitým operačním systémem. Možnou limitací je
"magické číslo" 137 GB. Většina BIOSů totiž nepodporuje ovládání disků
větších jak 137 GB. Pokud se tedy budete rozhodovat pro koupi právě
tohoto disku, bude dobré, když se nejprve s někým poradíte, případně si
sami zjistíte v často kladených otázkách a odpovědích (FAQ) na webu IBM,
zda právě pro váš počítač je tento disk vhodný.
Základní parametry:
Počet ploten: 3
Počet hlaviček: 6
Otáčky: 7 200
Průměrná doba vystavení: 8,5/8,8
Rozhraní: Enhanced IDE, Ultra ATA/100
Na testování zapůjčila firma Asbis.
Karel Heinige
Tato recenze byla publikována
v časopise IT Office 12/2002, který nese podtitul IT pro malé a střední
firmy. V rámci předvánoční nabídky Vám nabízíme zvýhodněné předplatné.
Bližší informace naleznete
zde. |