Procesory P4 a paměti DDR ano, ale co přijde potom?

Frekvence procesorů se neustále zvyšují, stejně jako velikosti operačních pamětí a kapacity pevných disků. Strategickým cílem předních výrobců počítačů na celém světě je být v zavádění nejnovějších technologií na prvním místě, aby tak nejlépe přesvědčili zákazníka o tom, že právě oni jsou ti nejlepší.

Pojďme se podívat na to, co je dnes v oblasti osobních počítačů aktuální a co nás s největší pravděpodobností čeká v blízké budoucnosti. Zaměřme se na procesory a paměti, tedy komponenty, které nejvíce ovlivňují výkon počítačů a nejvíce podléhají módním trendům.

Na českém trhu plní úlohu jednoho z technologických lídrů společnost AutoCont. Díky spolupráci se společnostmi jako jsou například Intel, Asus nebo Micron Technologies, je vždy možno připravit PC se začleněnými technologickými novinkami na poli procesorů, základních desek, pamětí atd., prakticky současně s jejich uvedením na trh.

Nedávno Intel uvedl na trh řadu nových procesorů Pentium 4, založených na jádře Northwood. Toto jádro je vyrobeno pokročilou 0,13 mikronovou technologií. Díky použití mědi mohou tyto procesory dosahovat vyšších frekvencí při nižší spotřebě elektrické energie, než tomu bylo u jejich předchůdců. U těchto procesorů zůstala architektura NetBurst, v porovnání s předchozími Pentii 4 beze změny a nezměnila se ani frekvence systémové sběrnice (FSB). Přesto je tato sběrnice s přenosovou kapacitou 400 MHz až třikrát rychlejší, než u nejvyspělejších Pentií III. Zdvojnásobena byla vyrovnávací paměť L2, a to na hodnotu 512 kB, velikost cache L1 zůstala stejná.
 

Procesor Intel Pentium 4 z r. 2000

V poslední době se začalo nahlas mluvit o procesoru Pentium 4 se systémovou sběrnicí 533 MHz a je velmi pravděpodobné, že k uvedení na trh dojde už letos na jaře. První základní desky pro Pentium 4 se sběrnicí 533 MHz už má připraveny společnost Asus. Zvýšení propustnosti sběrnice bude mít vliv na nárůst výkonu počítače, protože do procesoru bude nyní moci přicházet ke zpracování větší množství dat za stejnou dobu, jakou to trvalo doposud. Toto navýšení výkonu počítače pak jde samozřejmě ruku v ruce se zrychlením chodu některých náročnějších aplikací. A jak je to s frekvencemi? Na trhu už se běžně setkáte s nedávno příchozími procesory s kmitočty 2,2 GHz, frekvence 2,4 GHz je otázkou několika málo dní.

Ohlášen už byl dokonce i procesor pracující na frekvenci 3 GHz.

Levnější variantou procesorů z produkce Intelu jsou čím dál víc populárnější procesory Celeron, které se vyznačují dobrým poměrem cena/výkon a proto jsou používány do levnějších počítačových sestav, určených pro kancelářské využití nebo do domácností. Procesor Celeron, jehož oblíbenost vzrostla zejména s nástupem současného jádra Tualatin, čekají velké změny. Se současným jádrem, které je vyráběno 0,13 mikronovou technologií, si zřejmě vystačí přibližně do konce letošního roku. Souběžně s ním by však měl být do počítačů montován i Celeron se zcela novým jádrem Willamette, disponujícím 128 kB vyrovnávací pamětí L2 a jeho frekvence by měla začínat na 1,7 GHz. S jeho uvedením na trh se počítá ve třetím čtvrtletí 2002.

Jádro Northwood, se kterým se nyní setkáváme u vyspělejšího bratříčka Pentia, by se podle odhadů odborníků mělo objevit v procesorech Celeron začátkem příštího roku. Jak už bylo uvedeno, je více než pravděpodobné, že všechny tyto novinky se ve stejný čas objeví i přímo v počítačových sestavách výrobců.

Největší konkurent Intelu, společnost AMD, nedávno představila procesor Athlon XP 2100+, který svým výkonem odpovídá konkurenčním procesorům pracujícím na frekvenci 2,1 GHz a je vyráběn 180 nm pracovním procesem.

Také procesory od AMD přecházejí na 0,13 mikronovou technologii. Půjde především o AMD Athlon XP 2200+ a ve druhém čtvrtletí tohoto roku by měl přijít na trh procesor AMD Athlon XP 2500+. Nejžhavější novinkou na poli procesorů je AMD Hammer s novým 64-bitovým jádrem. Jde o zcela novou (osmou) generaci procesorů, určených pro desktopy i servery.

Kromě procesoru má velký vliv na maximální výkon počítačové sestavy i operační paměť. U pamětí přitom zdaleka nejde jen o její kapacitu, tak jak by se někdo mohl domnívat, ale i o rychlost, s jakou je schopna spolupracovat s procesorem. Špičkové společnosti dnes používají ve svých sestavách zejména paměti SDRAM a DDR (DDR SDRAM), začínají se objevovat výkonné paměti od společnosti Rambus, označované jako RDRAM.

Nejlevnější variantou pamětí, používaných zejména v sestavách nižší a střední třídy, jsou paměťové moduly typu SDRAM.

 Hitem těchto dní však jsou DDR (Double Data Rate) paměti, které se mohou pochlubit více než trojnásobnou datovou propustností oproti SDRAM. DDR tak dokáží plně uspokojit i velice náročné aplikace na operační paměť, jakými jsou například některé dnešní počítačové hry. Zatímco dnes mají navrch paměti DDR SDRAM, tak situace v blízké budoucnosti nemusí být tak jednoznačná. O slovo se hlásí paměti RDRAM, tedy dnes nejvýkonnější paměti pro Pentium 4. Společnost Rambus už předvedla paměti RDRAM s pracovní frekvencí 1200 MHz a datovou propustností 4,2 GB/s, což je o více než třicet procent více, než u dnešních nejvyspělejších pamětí DDR. Jak je vidět, chystaná sběrnice 533 MHz u procesoru Pentium 4 bude dokonale využita.

Výrobci tedy rozhodně nezahálí a je jisté, že i přes neustále se zvyšující nároky aplikací se nemusíme obávat, že by na ně náš nový hardware nebyl dostatečně připraven.