|
Oddělení Poradenství pro
lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers zveřejnilo výsledky své
pravidelné studie zaměřené na politiku odměňování a zaměstnaneckých
výhod v České republice. Ze Studie odměňování PayWell 2001 vyplývá, že
význam zaměstnaneckých výhod a různých forem mimoplatového odměňování
stále roste. Studie také potvrdila dlouhodobý trend růstu důležitosti
pobídkové složky platu zaměstnanců, a to nejen u obchodních pozic, u
kterých je tato tendence nejvíce patrná.
Studie odměňování PayWell je pravidelně realizována již od roku 1992 a
letos se jí zúčastnilo přes 160 společností.
Vzhledem k tomu, že cílem studie je získat přehled o platové situaci
českých zaměstnanců ve společnostech se zahraniční kapitálovou účastí
působících v ČR a zaměstnanců perspektivních českých společností,
netýkají se údaje o platech, politice odměňování a zaměstnaneckých
výhodách cizích státních příslušníků. Z nejzajímavějších výsledků studie
vybíráme.
Již třetím rokem vykazují společnosti účastnící se Studie odměňování
PayWell téměř totožný průměrný růst mezd svých zaměstnanců. Při
posledním přehodnocování vzrostly mzdy v průměru o 7,4 %. V příštím roce
plánují respondenti studie navýšit mzdy podobně - v průměru o 7,1 %.
Podle údajů ČSÚ došlo v roce 2000 k meziročnímu nárůstu hrubých mezd v
České republice o 6,6 % (při roční míře inflace 3,9 %).
Výše nástupního platu absolventů vysokých škol bez předcházející praxe
činila u respondentů v letošním roce v průměru 17 887 Kč měsíčně (loni
17 825 Kč), přičemž nejčastěji uváděný nástupní plat byl 15 000 Kč. U
středoškoláků bez praxe dosáhl průměrný nástupní plat 13 592 Kč (loni 13
195 Kč, nejčastěji uváděná hodnota byla 12 000 Kč).
Mezi úrovní platů dlouhodobě existují velké regionální rozdíly a ve
sledovaném období tento trend ještě zesílil. U sledovaných společností
byly platy v Praze v průměru o 33,9 % vyšší než v ostatních regionech
státu, což oproti loňsku znamená nárůst rozdílu o téměř 7 %. Přitom jen
necelá čtvrtina společností, jež se zúčastnily průzkumu, přiznává, že
uplatňuje regionální rozdíly při stanovení výše odměn zaměstnanců.
Místní rozdíly ve výši platů tak zřejmě existují mezi jednotlivými
společnostmi spíše než mezi regionálními pobočkami jedné společnosti.
Téměř všichni respondenti pravidelně provádějí hodnocení výkonnosti
zaměstnanců. Nejpoužívanější metodou je hodnocení předem stanovených
cílů a neformální pohovor se zaměstnancem. Většina společností
přehodnocuje platy jednou ročně.
Téměř 80 % respondentů uvedlo, že zpravidla zvyšují plat zaměstnance po
ukončení zkušební lhůty, a to v průměru o 14 % (nejčastěji bylo uváděno
15 % navýšení).
Mezi nejběžněji poskytované zaměstnanecké výhody patří dnes kromě
tradičních forem (jako například stravování za dotovanou cenu, nápoje na
pracovišti nebo firmou sponzorované společenské či sportovní akce) stále
více také zvýhodněný systém poskytované dovolené (pět týdnů dovolené
poskytují téměř dvě třetiny respondentů) a příspěvky na penzijní
pojištění/ připojištění (poskytuje téměř polovina respondentů).
Z oblasti komunikačních řešení se mobilní telefon v případě některých
zaměstnaneckých pozic mění ze zaměstnanecké výhody na standardní
vybavení, či dokonce nezbytnost. U obchodních a technických pozic
považuje téměř 90 % respondentů služební mobilní telefon za důležitou
pracovní pomůcku, u manažerských, klíčových či odborných pozic je
služební mobilní telefon poskytován více než 80 % pracovníků. V obou
kategoriích přitom mnoho společností umožňuje zaměstnancům používat
služební mobilní telefony pro soukromé účely (přibližně tři čtvrtiny
společností, za různých finančních podmínek). |
