|
Podle průzkumu zaměřeného na komunikaci mezi firmami a jejich zaměstnanci v osmi evropských zemích, který si objednala společnost NEXTRA, je u manažerů v České republice pravděpodobnější, že budou více strádat z psychického napětí v důsledku pracovních postupů, než jak je tomu ve většině evropských zemí.
Výsledky průzkumu říkají, že …
Třetí zpráva eEurope společnosti NEXTRA se snaží poskytnout zevrubný pohled na rozsah, ve kterém evropské malé až středně velké podniky (SMB) přejímají pružné pracovní postupy a práci z domova. Tato zpráva se soustřeďuje na postoj evropských SMB jak vůči pracovním postupům ve své vlastní zemi a v dané společnosti, tak vůči pracovním obyčejům v jiných zemích. Výsledky byly získány na základě více než 800 telefonních rozhovorů provedených v osmi zemích během května a června 2001.
Z analýzy vyplývá, že 41 % českých manažerů má pocit, že práce vážným způsobem ovlivňuje jejich duševní stav. Díky tomu se Češi stali národem, který je v Evropě, hned po Slovácích, druhým nejnáchylnějším ke zhroucení. Navíc 65 % českých manažerů pracuje více než 45 hodin za týden, což je podstatně déle než ve většině ostatních evropských zemí.
Zmiňovaný průzkum dále zjistil, že u vedoucích pracovníků z České republiky je pravděpodobnější než u jejich evropských protějšků, že budou pracovat z domova. Celkem 48 % Čechů pracuje z domova nejméně jednou týdně, což je podstatně více než v případě britských (24,4 %), avšak méně než u švédských manažerů (51 %).
|
|
Tyto výsledky vyplývají navzdory skutečnosti, že čeští řídicí pracovníci zaostávají za svými evropskými protějšky v oblasti technologií, které mají pro práci z domova k dispozici. Zatímco jejich zahraniční kolegové používají vyspělé technologie, jako jsou virtuální privátní sítě (VPN) a služby poskytování aplikací (ASP), měly české společnosti více starostí s dostupností laptopů s modemem (23 %) a vzdáleným přístupem do podnikových sítí (22 %).
Hlavní bariéry, které podle českých manažerů brání pružnějším pracovním řešením, jsou nedostatek přidělovaných prostředků (41 %) a technofobní zaměstnanci a koncoví uživatelé (33 %). Tento trend bude pokračovat, protože 46 % českých společností plánuje během příštích pěti let investovat do nových technologií, které mají umožnit práci z domova, méně než 50 000 britských liber. A hlavní nevýhoda, kterou čeští manažeři spojovali s pružnými pracovními řešeními, byla nedostatek důvěry v řízení (40 %), což je o něco vyšší číslo, než je evropský průměr o hodnotě 37,5 %.
Průzkum také zjistil typický profil českých manažerů. Je u nich pravděpodobnější, že jim bude více než 40 let (47 %), než že jim bude méně než 40 let (28 %), což je nižší věkový profil než u manažerů na Slovensku (69 %, respektive 18 %).
Mezi českými manažery je rovněž pravděpodobnější, že budou vystupovat jako orwellovští "velcí bratři" (45,3 %), kteří svým zaměstnancům stále nahlížejí přes rameno, spíše než "kybernetičtí šéfové" (25,3 %), kteří záhy zavádějí práci z domova, nebo "technofobní šéfové" (10,7 %), kteří s technologií nejsou obeznámeni nebo se jí bojí.
Nejvýznamnější výsledky z celé Evropy
" Jen o něco více než polovina dotazovaných (52 %) v těchto osmi zemích pracuje v kanceláři déle než 45 hodin za týden. Tento trend výrazně více převažuje v Německu (74 %), Rakousku (68 %) a v České republice (65 %).
|
Tabulka 1. Dotazovaní, kteří pracují mezi 45 a 60 hodinami za týden
|
" Většině lidí se zdálo, že jejich práce vniká do jejich večerů (82 %) a dále do víkendů a veřejných svátků (64 %). Velké většině z nich (85 %) však práce v těchto dodatečných hodinách nevadí. Méně než jeden člověk z deseti (7 %) měl pocit, že jeho pracovní život má často negativní dopad na jeho společenský a rodinný život a 48 % tento negativní dopad pocítilo jen někdy.
" Švédsko mělo nejvyšší podíl dotazovaných, kteří pracují z domova nejméně jednou týdně (51 % oproti evropskému průměru 37 %). Česká republika a Slovensko měly nejvyšší podíl pracovníků z domova, kteří pracují z domova po většinu času (16 %, respektive 21 %). Naopak Itálie (52 %), Velká Británie (39 %) a Rakousko (35 %) kontrastují jako země, kde vyšší podíl dotazovaných nepracuje z domova nikdy.
" Obecný pocit v těchto osmi zemích byl ten, že zaměstnanci nejsou povzbuzováni k práci z domova a pružným pracovním řešením (43 %). To bylo zaznamenáno zvláště v Itálii (70 %) a ve finančním a veřejném sektoru (oba 50 %).
" V průměru polovina dotazovaných chtěla mít možnost práce z domova či pružných pracovních řešení (52 %) - a toto číslo bylo podstatně vyšší ve Velké Británii (69 %), Norsku (69 %) a Německu (61 %). 48 % lidí se však domnívalo, že v jejich rodinném či společenském životě by se zavedením pružnější pracovní situace nenastala žádná změna.
|
Tabulka 2. Dotazovaní, kteří pracují z domova nejméně jednou týdně
Tabulka 3. Dotazovaní, kteří by chtěli pracovat z domova nebo používat pružná pracovní řešení
|
" Hlavním symptomem, o němž Evropané prohlašovali, že jím trpí zvláště v důsledku pracovních zvyklostí, bylo psychické napětí nebo poruchy (26 %). Tento názor převažoval v České republice (41 %) a na Slovensku (48 %). V Evropě následovalo zhoršování zdravotního stavu a fyzické kondice (13 %). Slováci mají tendenci strádat všemi těmito symptomy nejméně o 50 % více než průměr.
" Pořadí těchto osmi zemí podle pocitu dotazovaných, co se týče poskytování mobilních a pružných pracovních řešení, bylo následující: Švédsko (první), Německo, Velká Británie, Norsko, Rakousko, Itálie, Česká republika a Slovensko. Velká Británie a Itálie jsou však vnímány jako pokročilejší, než ve skutečnosti jsou, když vezmeme do úvahy současný rozsah pružných pracovních řešení. Ve skutečnosti Velká Británie zaujímá páté místo a Itálie zaujímá místo poslední. Rakousko a Slovensko byly podceňovány, protože ve skutečnosti byly o dvě místa výše, než bylo jejich subjektivní hodnocení (třetí, respektive šesté místo).
" Narůstající produktivita byla posuzována jako hlavní přínos, který mohou mobilní a pružná pracovní řešení přinést (61 %), za ní následovaly úspory podnikových prostředků (57 %).
" Nevhodné podnikové IT systémy, nedostatek péče a priorit ze strany nejvyššího managementu a nedostatek přidělovaných podnikových prostředků (všechny tyto body zmiňovalo 43 % dotazovaných) byly považovány za hlavní omezující faktory zabraňující rychlému zavedení pružných pracovních řešení.
" Rozpad týmové práce byl pokládán za hlavní nevýhodu spojovanou s tímto novým způsobem práce (jmenovalo jej 38 % dotazovaných). Za ním následoval nedostatek důvěry v řízení (27 %).
|
|
" Z dotazovaných, kteří hodnotili svého šéfa, jej většina (34 %) klasifikovala jako kybernetického šéfa (záhy přejímá práci z domova a pružná pracovní řešení - šéf, který je mimo dohled) a z nich se tři ze čtyř domnívali, že přístup jejich kybernetického šéfa má kladný dopad na produktivitu. Dotazovaní měli méně jednotný pohled na vliv, který má na produktivitu jejich šéf vystupující jako orwellovský Velký Bratr (stále vám nahlíží přes rameno - představuje 15 % šéfů), protože hlasování se rovným dílem rozdělilo mezi kladný, záporný a žádný vliv. Nejmenší procento šéfů (10 %) bylo klasifikováno jako technofobní šéf (s novou technologií není obeznámen, nebo se jí bojí). Jeho vliv na produktivitu je vnímán jako zápornější (42 %).
Metodologie
Celkem bylo uskutečněno 800 telefonních rozhovorů v osmi evropských zemích (Velká Británie, Rakousko, Česká republika, Německo, Itálie, Norsko, Slovensko a Švédsko). To odpovídá 100 rozhovorům na jednu zemi při dodržování přísných vzorkovacích omezení, která měla zajistit rovnoměrné rozložení rozhovorů podle země a podle druhu podniku (Technologie, média a telekomunikace (TMT), Finance, Vládní a veřejný sektor, Jiné).
Účastníci patřili do střední až vyšší manažerské úrovně řízení svých společností, které měly v příslušné zemi mezi 50 a 1 100 zaměstnanci. Výsledný základ vzorku obsahoval směsici středních až vyšších manažerů napříč celou škálou oddělení - včetně informačních technologií, financí a lidských zdrojů. Průzkum se zaměřil na společnosti technologické, mediální a telekomunikační, společnosti z oblasti finančního, státního a veřejného sektoru.
Plné znění zprávy je možné získat zde.
|
