V uplynulých měsících proběhl rozsáhlý průzkum hospodářské kriminality v patnácti evropských zemích, včetně České republiky. Analýza se zaměřila nejen na stávající stav, ale i na obavy firem do budoucna. A zde se zvlášť patrně rýsují obavy z počítačové kriminality, které následují hned za hrozbou rizika zpronevěry a korupce.
Z průzkumu vyplývá, že celkem 20,1 % společností v České republice se v posledních dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality. Přestože v rámci celé Evropy ekonomická kriminalita postihla 27,9 % organizací, neznamená to nutně, že je na tom Česká republika ve výskytu podvodů lépe než ostatní země v Evropě.
Analýza společnosti PricewaterhouseCoopers totiž předpokládá, že skutečný výskyt podvodného jednání v ČR může být vyšší, než organizace uvádějí - společnosti však nejsou schopny nebo ani nechtějí hospodářskou kriminalitu odhalovat.
Nejčastějším druhem podvodného jednání v České republice je rozkrádání majetku společnosti, včetně peněžních aktiv, jejím zaměstnancem, která tvoří 76 % všech případů hospodářské kriminality. Následuje porušení důvěry (zpronevěra majetku nebo zkreslování účetních výkazů organizace jejím vedením), které činí 24 % případů podvodů.
Studie však ukázala rozpor mezi skutečnou mírou výskytu těchto forem hospodářské kriminality a představami respondentů o jejich výskytu - pouhých 23 % českých společností soudí, že zpronevěra je častou formou podvodné činnosti, a jen 5 % si totéž myslí o porušení důvěry. Naopak celých 48 % společností považuje za nejčastější formu hospodářské kriminality korupci, zatímco jen 5 % připouští, že bylo korupcí postiženo. Tyto skutečnosti naznačují, že české společnosti zřejmě podceňují závažnost jevů jako zpronevěra a porušení důvěry. Na druhou stranu platí, že korupce sice přitahuje pozornost veřejnosti, avšak je velmi obtížné ji odhalit, a v některých případech je dokonce tolerována.
Toto jsou některá ze zjištění Průzkumu hospodářské kriminality 2001, který společnost PricewaterhouseCoopers provedla v 15 zemích Evropy, včetně České republiky. Cílem průzkumu bylo zjistit míru výskytu, dopady a vnímání hospodářské kriminality v Evropě. Studie, která vychází z rozhovorů s představiteli více než 3 400 společností, neziskových organizací a státních orgánů v celé Evropě (včetně 222 organizací v ČR), dále zjistila:
Vysoká cena podvodů
Studie odhalila vysokou cenu podvodů, kterou platí společnosti, jejich akcionáři i daňoví poplatníci: podvody připravily 536 vedoucích evropských společností jen za poslední dva roky nejméně o 3,6 miliard EUR (122,5 miliard korun). Průměrné náklady vyplývající z podvodné činnosti v rámci celé Evropy dosáhly 6,7 milionů EUR (228 milionů korun) na společnost.
Přestože v České republice bude průměrná cena podvodů na organizaci nižší, řada českých společností v průzkumu vypověděla, že v důsledku hospodářské kriminality utrpěla ztráty převyšující 1 milion EUR (34 milionů korun).
Vysoké ztráty z podvodné činnosti navíc zhoršuje skutečnost, že pouze 27 % společností, které se staly obětí hospodářské kriminality, bylo schopno získat zpět více než polovinu ztracených prostředků. Téměř 50 % respondentů nemělo žádné pojištění pro případ podvodné činnosti.
Odhalování hospodářské kriminality
V rámci celé Evropy dochází k odhalení 58 % všech případů podvodné činnosti náhodou, v České republice však bylo tímto způsobem odhaleno pouze 25 % případů podvodů. Dalším klíčovým faktorem při odhalování podvodů byla v celé Evropě změna ve vedení společnosti, která vedla k odhalení hospodářské kriminality v 53 % případů, zatímco v České republice vedla k objevení pouze 10 % podvodů. Nejčastějším způsobem odhalení podvodného jednání v ČR byla realizace auditu, která vedla k odhalení 42 % případů.
Tyto výsledky naznačují, že aktivnější přístup managementu českých společností by přispěl k lepšímu zvládání rizik podvodné činnosti. To dokládá i skutečnost, že 82 % českých společností v průzkumu uvedlo, že odhalování podvodné činnosti je povinností vedení společnosti a nikoliv externích auditorů. Pouhých 25 % českých společností však svému vedení poskytuje speciální školení v oblasti odhalování hospodářské kriminality.
Celých 85 % českých společností, které se dosud nestaly obětí hospodářské kriminality, a 71 % společností, u kterých k podvodné činnosti došlo, důvěřuje svým systémům řízení rizik. Při skutečném odhalení podvodu však byly systémy řízení rizik aplikovány pouze ve 27 % případů.
Nepřímé škody vyplývající z hospodářské kriminality
Studie také poukázala na nefinanční škody vyplývající z podvodné činnosti: 28 % českých společností uvedlo, že hospodářská kriminalita měla negativní dopad na jejich obchodní vztahy, 26 % společností zaznamenalo negativní dopad na morálku zaměstnanců a 23 % se domnívá, že podvodná činnost poškodila image jejich společnosti.
Skutečnost, že hospodářská kriminalita má negativní dopad na tolik klíčových faktorů ovlivňujících ekonomické výsledky společnosti, ukazuje, že podvodná činnost neznamená jen jednorázovou ztrátu, ale může mít dlouhodobý dopad na ekonomické výsledky a hodnotu společnosti.
Rizika hospodářské kriminality v budoucnosti
Přestože 55 % českých společností považuje hrozbu hospodářské kriminality v příštích pěti letech za přinejmenším stejně velkou jako dnes (13 % společností si myslí, že bude dokonce větší než dnes), celých 45 % respondentů je přesvědčeno, že se toto riziko bude naopak snižovat.
Pro období příštích pěti let se české společnosti nejvíce obávají rizika zpronevěry (31 %), korupce (29 %) a počítačové kriminality (25 %). Počítačová kriminalita je považována za zvlášť významnou hrozbu budoucnosti - jen 5 % českých společností se domnívá, že tato forma hospodářské kriminality je dominantním rizikem dneška, nicméně pětkrát více organizací je přesvědčeno, že bude stěžejním rizikem budoucnosti.
|