Využití virtuální reality můžeme rozdělit na zábavní a pracovní. První uvedenou kategorii s dovolením protentokrát opustíme a budeme se věnovat trochu vážnějším příkladům využití virtuálního prostředí. Například ve sportu mohou být ve virtuální realitě trénovány nejrůznější pohyby a techniky, což má smysl hlavně v případě, kdy by byl trénink ve skutečném prostředí nějak omezen. V armádě slouží virtuální realita k bojovému výcviku a třeba i k simulaci létání. Zde je samozřejmě virtuální výcvik o mnoho levnější a jednodušší. Virtuální realita v lékařství je pak hlavní náplní tohoto textu. V principu jde o modelování lidského těla či jeho orgánů a posléze umístění tohoto modelu do virtuální reality, ve které ho mohou uživatelé zkoumat ze všech stran a pohledů.

Virtuální realita v lékařství má mnoho využití. Například může sloužit jako pomocný prostředek při terapiích, které mají za cíl zbavit pacienta nejrůznějších fobií. Třeba strach z uzavřených prostor může být virtuálně léčen daleko příjemněji. To samé platí u léčby posttraumatických poruch například u vojáků, kteří zažili v boji těžké chvíle. Odborníci upozorňují také na využití v oblasti zvládání bolesti. Zřejmé jsou možnosti využití virtuální reality při praktickém výcviku budoucích chirurgů nebo při rehabilitaci pacientů, kteří ztratili končetinu nebo mají problémy s mozkovou činností. I pro ně je možné vyvíjet aplikace, které přispějí ke zlepšení jejich stavu. Virtuální svět, přizpůsobený k jejich obrazu, ocení například autisté a známé je také využití virtuální reality sloužící k tréninku meditace.

Slovenský start-up Virtual Medicine je se svojí aplikací pro virtuální realitu nazvanou Human Anatomy VR ukázkovým příkladem, jak je možné v lékařství virtuální realitu využít. Medik Tomáš Brngál se v roce 2014 setkal s dalším studentem Milošem Svrčekem a z kombinace jejich studijních zaměření medicína a technologie vznikl nápad na projekt, který už za pár měsíců zaujal odbornou i laickou veřejnost. Získání partnerů a grantů předcházelo vítězství ve slovenské vysokoškolské studentské soutěži. Dříve občanské sdružení změnilo svojí právní subjektivitu na společnost s ručením omezeným a tým Virtual Medicine sbíral úspěchy a podporu na další start-upových a podnikatelských soutěžích.

Tomáš Brngál získal titul Mudr. na lékařské fakultě univerzity Komenského v Bratislavě. Společně s Milošem Svrčkem (spoluzakladatel startupu Virtual Medicine), téměř tři roky vyvíjel unikátní aplikaci pro virtuální realitu s názvem Human Anatomy VR. Tato vzdělávací aplikace je určena především pro studenty lékařství a lékaře samotné. Pouze sedm týdnů po vydání první verze pro Samsung GearVR byla aplikace stažena několika tisíci lidmi ze 149 zemí světa.

Nyní už doktor Tomáš Brngál si během studia lámal hlavu s tím, jak by si ulehčil učení anatomie. Aby si vizualizoval svaly a nervy ruky, kreslil si na kůži jednotlivé její části a někdy v tu chvíli se zrodil nápad na vytvoření aplikace ve virtuální realitě, která by umožnila medikům a lékařům jednoduše poznávat lidské tělo zevnitř a prohlížet ho ze všech stran, úhlů a pohledů. Vše je názorné a podané zábavnou a interaktivní formou, což oceňují sami studenti medicíny. Občas hovoří o aplikaci jako o „virtuální pitevně“, což ovšem vývojáři aplikace nevnímají špatně. V aplikaci jsou navíc prvky gamifikace, což z ní činí místo, na kterém studenti rádi tráví čas a s lidským tělem se seznamují zábavnou formou.

Vývoj aplikace byl díky ukázkovému propojení akademické sféry, podnikatelského sektoru a šikovných studentů v roli začínajících podnikatelů ve srovnání s většinou ostatních start-upů poměrně hladký. Lékařská fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě poskytla prostory pro speciální učebnu a odborné zázemí. Přednostka zdejšího Anatomického ústavu doc. MUDr. Eliška Kubíková od začátku nápad Tomáše Brngála podporovala a do projektu vložila hlavně své zkušenosti týkající se výuky anatomie na fakultě. Firmy potom přispěly penězi a dodaly hardware, například headsety pro virtuální realitu. Společnost Virtual Medicine Tomáše Brngála a Miloše Svrčeka pak poskytla univerzitě zdarma software, tedy pro aplikaci virtuální realitu Human Anatomy VR.

Virtuální anatomická učebna potom začala sloužit k výuce anatomie novým způsobem a studenti byli zároveň zdrojem zpětné vazby, která přispívala k vylepšení aplikace samotné. Dalším důležitým článkem projektu, který přinesl úspěch aplikace, je společnost Svět zdravia, která funguje jako odborný partner a zejména dodavatel dat. Jedná se například o snímky počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI), které přispívají ke kvalitě virtuálních modelů a dat. Kromě toho tato společnost zajišťuje chod kanceláře, což je pro vývojáře jednoznačným uvolněním rukou pro samotnou práci na aplikaci, bez zbytečného zdržování s administrativou.

Autoři aplikace Human Anatomy VR se samozřejmě dívají do budoucnosti a nehodlají se spokojit s tím, že jejich dílo slouží medikům jako učební pomůcka, byť velmi oblíbená a využívaná. Svojí aplikaci chtějí co nejvíce přiblížit klinické praxi, dlouhodobější vizí je možnost importu a zobrazení skutečných výsledků vyšetření reálných pacientů. Jde o zmíněné snímky počítačové tomografie a magnetické rezonance, které by si pak lékař mohl zobrazit pohodlně přímo v aplikaci a tedy ve 3D prostoru. Toto by mohlo být pro stanovení diagnózy pacienta jednoznačným přínosem. Další chystanou novinkou v aplikaci je zohlednění biofyzikálních vlastností jednotlivých zobrazovaných tkání, třeba jejich pružnost. Zatím je to úkol výpočtů a práce pro programátory, kterých v současné době na projektu pracuje několik. Kromě nich a zakladatelů firmy se aplikaci věnují také 3D grafici a také dobrovolníci.

Tomáš Brngál získal titul Mudr. na lékařské fakultě univerzity Komenského v Bratislavě. Společně s Milošem Svrčkem (spoluzakladatel startupu Virtual Medicine), téměř tři roky vyvíjel unikátní aplikaci pro virtuální realitu s názvem Human Anatomy VR. Tato vzdělávací aplikace je určena především pro studenty lékařství a lékaře samotné. Pouze sedm týdnů po vydání první verze pro Samsung GearVR byla aplikace stažena několika tisíci lidmi ze 149 zemí světa.

Využití virtuální reality v lékařství v podání slovenského start-upu Virtual Medicine zaujalo odbornou veřejnost nejen z oblasti medicíny. Česká společnost Cleverlance je zaměřením systémový integrátor a v portfoliu služeb jí před setkáním se slovenskými vývojáři chybělo využití virtuální reality. Autoři aplikace Human Anatomy VR proto byli osloveni s nabídkou spolupráce a vznikla nová společnost Virtual Everything. Jde o jakýsi VR ateliér, která se začlenil pod křídla společnosti Cleverlance a začíná pracovat na projektech týkajících se virtuální reality například v oblastech automotive nebo průmyslu 4.0.

Nicméně jeden z prvních projektů, kterému se slovenští vývojáři v nové firmě budou věnovat, je opět z oblasti medicíny. Jedná se o zakázku pro kliniku asistované reprodukce. Pacienti s poruchami reprodukčního systému budou moci využívat připravovanou aplikaci na bázi virtuální reality, které jim pomocí 3D modelů umožní lépe poznat jednotlivé poruchy reprodukčního systému. I v tomto případě je vizualizace klíčovým benefitem pro uživatele, kteří se seznámí s výsledky vyšetření lépe pochopitelnou a názornou formou.