Vychystávání je jednou ze základních činností ve skladu, jaké technologie jsou podle vás nejvhodnější?
Při návrhu řešení je třeba brát v úvahu složitost celého procesu a zaměření skladu. U každé operace jsou například jiné požadavky na přesnost, pořadí vychystávání jednotlivých položek nebo na jejich sledování. Pokud budete mít jednoduchý sklad, kde je zboží bez šarží či sériových čísel a s neomezenou nebo dlouhou životností, není důvod využívat složitou techniku. V okamžiku, kdy však provozujete například e-shop, je to již trochu jiná liga. Musíte umět vychystávat drobné zakázky a zasílat je na konečnou adresu, tzv. B2C koncept je již výrazně složitější. Dalším důležitým parametrem při rozhodování je rozpočet na danou operaci. Pokud se zákazník rozhodne svěřit logistiku do rukou dodavatele, dělá to především z důvodu finančních úspor. Většinou v okamžiku, kdy už pro něj není efektivní využívat vlastní zdroje, ale vyplatí se mu specializované distribuční centrum ušité na míru jeho potřebám s přesně nastavenými procesy, na které se bude moci spolehnout. Cílem zákazníka není vybavit sklad drahými technologiemi nebo si zkoušet nová řešení, ale především ušetřit.

Takže se zůstane i nadále u čárových kódů?
Je třeba si uvědomit, že investice ve skladech jsou na pět a více let. K zavádění novinek tedy nedochází tak rychle, jak bychom si představovali. Čárové kódy se používají zhruba 50 let, jsou vyzkoušené. Navíc je tato technologie integrální součástí běžně využívaných systémů řízení skladu. Což se nedá říci například o technologiích pick by voice (vychystávání hlasem) nebo pick by light (vychystávání světelným paprskem). Neznamená to však, že by se tyto technologie nepoužívaly.

Zmínil jste vychystávání hlasem, pro jaké operace je tento způsob vhodný?
Vychystávání hlasem je vhodné všude, kde jsou potřeba volné ruce pro manipulaci s velkými nebo těžšími krabicemi. Uplatnění najde také u mraženého zboží, kde je vzhledem k používání rukavic komplikovaná manipulace se čtečkou. Naopak nevhodné je pro produkty vyžadující zpětnou kontrolu a kde se sledují sériová čísla, šarže apod. To se týká především elektroniky, složitějších komponentů v automobilovém průmyslu, ve farmaceutickém průmyslu apod. Vychystávání hlasem využíváme pro zákazníka z oděvního průmyslu a první zkušenosti po zhruba půlročním provozu jsou velice dobré.

Jaké další výhody kromě volných rukou vychystávání hlasem přináší?
Velkou předností je rychlé zaučení lidí. To ocení především provozy s velkými sezónními výkyvy. Ve vrcholné sezoně počet brigádníků výrazně stoupá a je velice důležité, jak rychle tyto pracovníky zaškolíte. Učit lidi pracovat se skenery, které jsou v současné době ve skladech standardem, je nesrovnatelně náročnější. Školení v tomto případě trvá v průměru 3 dny a další zhruba týden se s nimi skladový operátoři učí pracovat samostatně. Vychystávání hlasem je pro zaučení poměrně rychlé. Navíc pravděpodobnost chybného provedení operace je díky přesně definovaným dialogům výrazně nižší. Nespornou výhodou je i jazyková nezávislost systému hlasového vychystávání, neboť dialogy lze nahrát v jakémkoli jazyce.

V tom případě musí mít každý skladový operátor svůj individuální hlasový profil...
Přesně tak. Uživatel namluví svým hlasem a ve svém jazyce všechny odpovědi, které po něm systém bude v budoucnu požadovat. Jedná se zhruba o 200 slov. Systém si zapamatuje, jakým způsobem je dotyčný říká, a spojí si je s daným uživatelem. A zároveň vy můžete v nastavení systému říci, v jaké řeči chce uživatel pokyny dostávat. Systém mu pak pokyny říká v jeho rodné řeči a stejně tak očekává odpovědi přesně tím stylem, jakým je namluvil daný člověk. To znamená, že je zde minimální riziko nějakého nedorozumění. Díky hlasovému vychystávání jste ve skladu v podstatě jazykově nezávislí a můžete využívat agenturní pracovníky z různých zemí.

Jakým způsobem funguje napojení na systém řízení skladu?
Architektura systému funguje jinak než v případě standardních čteček. Každá čtečka je přímo napojená do systému a online s ním komunikuje. Skladový systém rozesílá instrukce cíleně na jednotlivé čtečky. Kdežto u vychystávání hlasem je mezi skladovým systémem a konečnými terminály ještě tzv. modul hlasového vychystávání. Funguje de facto tak, že si stáhne ze skladového systému všechny transakce, které má vykonat, a ty následně předává jednotlivým hlasovým terminálům k dalšímu zpracování. Vyřídí postupně všechny dialogy a zpět dostává potvrzené hotové transakce. Přehled hotových transakcí předá zpět do skladového systému.

Implementaci modulu hlasového vychystávání ve zmíněném skladu jste zajišťovali lokálně?
Modul hlasového vychystávání jsme implementovali za pomoci kolegů z německé pobočky DHL, kteří si podobnou implementací již prošli. V ČR bylo třeba modul a dialogy nastavit pro české prostředí. V naší režii byly všechny kroky, které je potřeba v konfigurační části udělat, aby skladníci ve finále dostali pouze seznam slov, která mají říci, odříkali je a systém s nimi začal komunikovat. Dodavatelé WMS zatím obvykle nemají modul hlasového vychystávání coby standardní, plně integrovanou funkcionalitu. Nicméně situace se mění s každou novou verzí a já osobně věřím, že v brzkých letech budou mít WMS modul hlasového vychystávání již „v sobě“ jako standardní funkcionalitu. Nebudou už třeba žádné mezivrstvy, jako je tomu dnes.

Je hlasové vychystávání náročnější na finance a vybavení skladu než např. systém čárových kódů?
Co se týká vybudování infrastruktury, je hlasové vychystávání naprosto srovnatelné s klasickým skladem, kde se používají čtečky čárových kódů. Není tam nic navíc, co by vyžadovalo dodatečné investice. Potřebujete standardní WiFi pokrytí ve skladu a cena hlasových terminálů je srovnatelná s čtečkami čárových kódů. Z hlediska IT infrastruktury není výrazný rozdíl v nákladech mezi hlasem řízeným a standardním skladem, založeným na čárových kódech. Dodatečné investice jsou pouze v oblasti oné mezivrstvy, mezi WMS a koncovými terminály (tzv. modul hlasového vychystávání). Náklady na tuto mezivrstvu se pohybují v řádu deseti- až statisíců korun, v závislosti zejména na počtu uživatelů/terminálů.

V poslední době je často zmiňovaná technologie RFID, v čem vidíte výhody a nevýhody jejího využití?
Základní výhodou RFID je možnost hromadné evidence jednotlivých položek. To znamená, že můžete nechat kamion projet skenovací bránou a všechno zboží na kamionu, označené RFID čipem, se hromadně načte. Musíte ovšem zajistit, aby se každý čip načetl pouze jednou – toto se obvykle řeší buď úpravou na úrovni WMS, nebo nějakou procesní úpravou přímo ve skladu. Další důležitá věc, kterou je třeba ve spojitosti s RFID řešit, je, že při hromadné evidenci nedochází k průběžné kontrole kvality de facto každého kusu jako v případě jednotlivého skenování kus po kuse. Pokud nechcete přijít o časovou úsporu získanou použitím RFID technologie, musíte např. s dodavateli zařídit garanci kvality dodávky apod.

Nevýhodou RFID technologie v minulých letech byla také pořizovací cena čtecích zařízení a zejména RFID čipů. Zde ale již ceny klesly na přijatelnou úroveň. S RFID je to podobné jako s hlasovým vychystáváním – jsou případy, kdy dává smysl, a naopak. Obě tyto nové technologie jsou zaměřené především na vysoce standardizované procesy a velké objemy. Pokud naopak potřebujete procesní flexibilitu, pak je třeba velmi detailně zvážit jejich implementaci.

Petr Polák Autor pracuje v DHL na pozici IT Program Delivery Manager od roku 2012. Na starost má především implementaci strategického systému řízení skladu globálně využívaného v DHL a dopravních systémů. Na IT projektech pracoval i v minulosti, například ve společnostech U&SLUNO, LOGURAN či Carrefour CZ. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze.