eWay-CRM
google plus
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
IT Systems - online trafika
 
Tematické seriály
Nové!

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 
Nové!

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 
Nové!

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

IT SYSTEMS 1-2/2011 , IT právo

Ochrana doménových jmen prostřednictvím ochranné známky



Pro mnoho subjektů podnikajících na internetu tvoří doménové jméno nesmírně cenný majetek a klíč k úspěchu u zákazníků. Dobře známé doménové jméno je schopno spotřebitele orientovat na přeplněném trhu služeb nabízených na internetu tím správným směrem, tedy k majiteli domény. Z právního hlediska je doménu nutno považovat za tzv. jinou majetkovou hodnotu, dle ust. § 5 odst. 1 obchodního zákoníku náležející k podniku a sloužící podnikateli k provozování tohoto podniku.


Význam domén a jejich vztah k ochranným známkám

Spolu s důležitostí, kterou v dnešní době domény pro podnikání (ale i pro nevýdělečnou činnost) mají, neustále narůstá počet případů, kdy se jiné subjekty snaží zneužít známost doménového jména ve svůj prospěch. Klienti naší kanceláře často čelí případům, kdy si jiný subjekt zaregistruje doménu stejného znění, lišící se například pouze v přidané pomlčce nebo jednom či dvou přidaných písmenech. Ať se jedná o různé formy cybersquattingu, typosquattingu, domainhijackingu, nebo prostého napodobení doménového jména, vždy je toto jednání spojeno se snahou dosáhnout neoprávněného ekonomického prospěchu pomocí známé domény, kterou navštěvuje denně velké množství uživatelů. Tento postup zjednodušuje i snadnost registrace domén, pro niž platí pouze zásada „first-come, first-served“. Vzhledem k tomu, že doménové jméno je pouze vyjádřením jedinečného numerického identifikátoru, postačí odlišnost v pouhém jediném znaku nato, aby byla doména dostatečně odlišná od jiných, již zaregistrovaných domén, a tudíž registrovatelná. Ačkoli z hlediska samotné registrace tato prostá podmínka odlišnosti alespoň v jediném znaku postačí, z hlediska širších právních souvislostí, jichž se doména týká, je situace daleko složitější.
Důležitou souvislostí je právo jiných subjektů k jejich ochranným známkám. Ochrannou známkou lze chránit název výrobků nebo služeb. Domény jsou většinou registrovány a užívány za účelem nabízení výrobků nebo služeb, tudíž nic nebrání tomu, aby byly registrovány jako ochranné známky.
Ochranná známka zajistí svému vlastníku ochranu označení v rámci těch tříd výrobků a služeb, pro něž je zapsána. Pokud jiný subjekt začne v obchodním styku užívat stejné nebo podobné označení pro stejné nebo podobné výrobky a služby, vlastník známky je oprávněn po něm požadovat, aby tohoto jednání zanechal a aby odstranil jeho následky. Rovněž se může domáhat přiměřeného zadostiučinění (i v penězích), vydání bezdůvodného obohacení a náhrady škody.

Posouzení zaměnitelnosti domény a ochranné známky

Prioritní otázkou v případě střetu domény a ochranné známky je posouzení zaměnitelnosti těchto označení (i doména je označením) ve vztahu ke spotřebitelům. Pokud ochranná známka není s doménou zaměnitelná, nemůže být vůči této doméně s úspěchem uplatňována. Zaměnitelnost bývá posuzována z hlediska jednotlivých složek označení (fonetické, vizuální i sémantické), z hlediska celkového dojmu a z hlediska podobnosti výrobků a služeb, pro něž jsou označení posuzována. Před podniknutím jakýchkoli právních kroků z titulu své ochranné známky vůči držiteli domény by měl majitel známky zvážit zaměnitelnost podle uvedených hledisek za účelem zjištění, zda vůbec lze doménu napadat ve známkoprávní rovině.
V tomto posouzení je rozhodující povaha obou označení proti sobě takto stojících. Domény je vždy nutno chápat jako označení čistě slovní, tedy bez specifikace konkrétního grafického provedení (které v rovině internetových domén ani nelze použít). Z toho vyplývá, že proti doméně lze uplatňovat pouze známku, jejíž rozlišovací způsobilost je založena rovněž na slovním prvku, který je se zněním domény zaměnitelný (ideálně tedy slovní známku). Čím více grafických prvků známka obsahuje, tím větší ohled je na tyto prvky nutno brát a tím menší je míra zaměnitelnosti takové známky s čistě slovní doménou. Posouzení samozřejmě závisí vždy na konkrétním případě, a zejména na jedinečnosti slovních prvků, na nichž jsou jak známka, tak i doména založeny.
Poněkud zjednodušeně lze říci, že mezi podobností samotných označení a podobností výrobků a služeb, pro něž jsou používány, existuje nepřímá úměra – vyšší stupeň zaměnitelnosti samotných označení může vyvážit nižší stupeň zaměnitelnosti výrobků a služeb a naopak, nicméně obě tyto složky musí být alespoň v určité míře přítomny. U ochranné známky jsou výrobky a služby jasné – jsou uvedeny v rejstříku ochranných známek dle jednotlivých tříd. U domén je sice situace odlišná, žádný veřejný seznam výrobků a služeb neexistuje, nicméně už ze své podstaty domény slouží k tomu, aby pod nimi byly uživatelům internetu nabízeny nějaké výrobky a služby. V praxi je tedy nutno posuzovat, zda pod předmětnou doménou běží nějaká internetová prezentace, případně zda doména uživatele přesměruje na stránky pod doménou jinou, a pokud ano, o jak zaměřenou prezentaci se jedná. V případě, že by pod doménou byly nabízeny výrobky a služby zcela odlišné, pak by tato doména nemohla být považována za zaměnitelnou s ochrannou známkou, a známku by tudíž nebylo vůči doméně uplatnit. Ve většině případů bývá podobná doména používána k nabízení podobných výrobků nebo služeb, aby její držitel této podobnosti využil ve svůj prospěch.

Neaktivní domény

Co dělat v případě, že pod předmětnou doménou není umístěna vůbec žádná internetová prezentace (tedy že doména je pouze zaregistrovaná, neaktivní)? V takovém případě nemůže být splněno kritérium zaměnitelnosti výrobků a služeb, a známka je tudíž vůči neaktivním doménám nevymahatelná. Samotná registrace zaměnitelné domény rovněž nemůže být automaticky považována za nekalosoutěžní jednání. Jakmile však začne jiný subjekt užívat doménu k propagaci výrobků nebo služeb alespoň zčásti podobných výrobkům a službám chráněným ochrannou známkou, nebo například doménu vlastníkovi známky nabídne za přehnaně vysokou cenu, jedná se již o protiprávní jednání, vůči němuž může vlastník známky zakročit (v prvním případě z titulu ochranné známky, v případě druhém jako nekalosoutěžnímu jednání). Avšak i v případě, kdy zaměnitelná doména není aktivní, může být existence ochranné známky použita jako argument na podporu tvrzení o tom, že doménu jiná osoba registrovala ve zlé vůli, ačkoliv si byla vědoma známosti označení chráněného ochrannou známkou a této ochranné známce odpovídající domény. Existují rozhodnutí, podle nichž i dlouhodobá nečinnost vlastníka domény nasvědčuje jeho spekulativním úmyslům týkajícím se domény (samozřejmě pokud je dán nějaký důvod k takovému závěru, tedy podobnost domény jinému označení). Takovým rozhodnutím je například rozhodnutí Arbitrážního centra Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) pro řešení sporů z doménových jmen ve věci Telstra Corporation versus Nuclear Marshmallows, kdy byl z dlouhodobé pasivity držitele domény vyvozen spekulativní charakter jeho jednání.

Územní působnost

Problematiku vztahu domén a ochranných známek ovlivňuje jeden velice podstatný faktor – totiž odlišná teritoriální působnost obou institutů. Zatímco doména má, jako jeden z významných pilířů internetu, teritoriálně prakticky neomezený dopad na uživatele (je přístupná z kteréhokoli místa na Zemi, přičemž tato přístupnost může být omezena jen povahou a jazykem obsahu, který je pod ní umístěn), ochranná známka má jasně vymezenou teritoriální platnost (v rámci konkrétního státu, v případě ochranné známky Společenství pak v rámci celé EU). V případě, že se do kolize dostanou národní ochranná známka a národní doména nejvyššího řádu, typicky například ochranná známka zapsaná v České republice a doména .cz, pak zpravidla není problém a je jasné, že tato ochranná známka může být (za splnění výše uvedených kritérií) vůči doméně uplatňována (obzvláště, je-li prezentace umístěná pod doménou v českém jazyce, tedy zaměřená na českého uživatele). Pokud se však dostane do kolize národní ochranná známka s generickou doménou (např. .com), pak už situace tak jednoznačná není, a je nutno přihlédnout k dalším kritériím, podle nichž by bylo možno vymahatelnost posoudit. V zásadě je nutno vyjít z kritéria cílových spotřebitelů, jimž jsou stránky umístěné pod předmětnou doménou určeny. Pokud jsou stránky například v anglickém znění a z jejich obsahu vyplývá zaměření na zahraniční spotřebitele, pak by uplatnění národní známky vůči této doméně nemuselo být úspěšné. Na druhou stranu v případě kolize ochranné známky Společenství s národní doménou (kterékoli členské země EU) by kritérium teritoriální kolize splněno většinou bylo, když z domény vyplývá, že je určena pro spotřebitele v rámci EU (byť třeba pouze v jednom členském státě). V praxi však mohou nastat odlišné situace, v nichž lze dospět i k opačnému závěru – vždy záleží na konkrétních okolnostech a na zvážení, zda může dojít k záměně u cílové skupiny spotřebitelů.

Závěr

Lze shrnout, že pokud je doména chráněna ochrannou známkou, odpadá nutnost prokazování protiprávnosti jednání držitele zaměnitelné domény, neboť postačí před soudním nebo rozhodčím orgánem prokázat existenci známky a podobnost výrobků a služeb. V případě parazitních registrací často dochází k tomu, že držitel zaměnitelné domény je nekontaktní, nároky žalovaného nijak nesporuje a protiprávnosti registrace z jeho strany nasvědčuje vícero faktorů. Pokud však dojde k tomu, že držitel takové domény skutečně na podobnosti domén založí úspěch svého podnikání, může se stát, že svou doménu bude tvrdě bránit, a v takovém případě je ochranná známka tím nejsilnějším důkazem, který lze proti takové registraci vznést.

Petr Mališ
Autor působí v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři, kde se zabývá zejména smluvní úpravou v oblasti informačních technologií, ochrannými známkami (vedoucí sekce www.trademarks.cz) a obchodním a pracovním právem.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Banner