facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 7-8/2019 , Plánování a řízení výroby

„Digitalizace je cesta, jak vytvořit prostředí atraktivní pro nastupující generaci“

říká Roman Lisičan, ředitel společnosti TECHNIA Slovakia

Ing. Lukáš Grásgruber


Roman LisičanSpolečnost TECHNIA Slovakia je významným dodavatelem služeb systémové integrace a IT řešení především pro výrobní podniky, zejména pak v oblasti PLM řešení. Nabízí ovšem řadu dalších řešení a služeb v oblasti digitalizace průmyslových podniků. Ředitele společnosti TECHNIA Slovakia, pana Romana Lisičana jsme se proto zeptali na jeho názory, zkušenosti a poznatky z projektů digitální transformace nejen u nás, ale i v zahraničí.


Pane řediteli, dovolte mi, abych volně navázal na náš minulý rozhovor, ve kterém jsme diskutovali o Průmyslu 4.0 jako pojmu, nad kterým se tehdy ještě vedly polemiky. Mnoho podniků váhalo nad tím, jak v praxi implementovat a reálně využít nové technologie a postupy, do kterých se vkládala velká očekávání. Nyní jsme v situaci, když už můžeme do značné míry rekapitulovat a hodnotit ‒ do jaké míry už byla naplněna očekávání Průmyslu 4.0?
Nemyslím si, že už je čas na hodnocení naplnění očekávání Průmyslu 4.0. Co bychom však mohli hodnotit, je celkový trend a progres v této oblasti. Tím, že jsme aktivní po celém světě, máme možnost porovnávat i různé jiné země a jejich přístupy. V Evropě je dnes pro mě lídrem jednoznačně Německo. Současně ale musím říct, že jsem dost překvapen, jak některé asijské země, o kterých máme povědomí jako o zemích s levnou pracovní silou, postupují v robotizaci výroby a celkově v digitalizaci výrazně rychleji než naše podniky. Nejčastější důvody, se kterými se u nás setkávám, proč mnohé firmy nepostupují rychleji, jsou, že lidé jsou v mnoha případech zatím stále levnější než investice do IT a robotizace. Roboty jsou navíc vhodné do velkosériové výroby, a ne do malosériové, nebo dokonce kusové, která v mnoha podnicích převažuje. Standardizace, modularita, digitalizace a z nich plynoucí obrovská flexibilita jsou pro mnohé firmy buď úplná neznámá, nebo nemají představu, jak je aplikovat u sebe, i když si jejich přínosy uvědomují.


Mnoho firem uvádí, že jejich další rozvoj v současnosti omezuje především nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Podniky se potýkají s tlakem na vysokou produktivitu, ale současně i kvalitu. Udržet si v takovém konkurenčním prostředí ziskovost není snadné. Ze všech stran dnes slyšíme, že právě inovace a digitalizace jsou řešením této výzvy. Co si ale pod tím máme konkrétně představit?
Z mého pohledu je nedostatek kvalifikovaných pracovníků příležitost pro změnu, a to pro jakýkoli současný business model firmy. Digitalizace je ve skutečnosti nejjednodušší cestou, i když se na první pohled může zdát komplikovaná. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků dnes trápí téměř každou firmu. Hledají se proto různé motivace, jak přilákat děti ke studiu technických oborů, které je nebaví. Digitalizace je přitom cesta, jak vytvořit ve firmě prostředí, které bude atraktivní pro nastupující generaci. Stejné výzvě, jaké dnes čelí průmyslové podniky, čelíme i my v IT segmentu, kde je situace snad ještě více vyhrocená. Řešením je změna business modelu na základě digitalizace. Je to ovšem obrovská změna a lidé se přirozeně do změn nehrnou. Pokud ale chci být lídrem, musím mít jasnou vizi a odhodlání realizovat změny. Někdo by mohl namítat, že procesy pro tvorbu softwaru je jednoduché digitalizovat, když samotný produkt je digitální, že? Ale naším produktem je hlavně služba. Před pár lety jsme proto při implementaci velkého projektu měli celý tým u zákazníka a lidé museli cestovat po celém světě. Dnes při obdobném projektu máme u zákazníka pouze malý lokální tým a lidé cestují jen sporadicky, přitom tým tvoří lidé z celého světa, kteří spolupracují prostřednictvím digitálních technologií a úplně jiných postupů než dříve. Díky tomu jsme dnes schopni implementovat rozsáhlý projekt kdekoli na světě. A to, co implementujeme, jsou řešení pro průmyslové firmy, která jim pomáhají digitalizovat jejich business model a celý ho změnit včetně firemní kultury tak, aby byla atraktivní pro lidi, kteří vyrostli s mobilem v ruce.

Roman Lisičan

Roman Lisičan je absolventem Slovenské technické univerzity v Bratislavě, má dlouholeté mezinárodní zkušenosti s vývojem a nasazením inovativních IT řešení a služeb, zejména v oblasti řízení podnikových procesů, správy životního cyklu produktu (PLM), počítačově podporovaného designu (CAD), správy partnerů a řízení vztahů se zákazníky (CRM). V minulosti působil na vrcholných manažerských pozicích ve společnostech Rand Worldwide, Dassault Systemes a Transcat PLM, v současnosti je ředitelem společnosti TECHNIA Slovakia.

Ze světa přicházejí již delší dobu známky ochlazení ekonomiky, jehož příčiny ovšem mnohdy nemají tržní základ a jsou do značné míry v rukou politiků (mezinárodní obchodní spory, regulatorní opatření, cla, sankce, brexit...). Nabízí digitalizace podnikům obranu i proti takovým vnějším vlivům?
Já jsem přesvědčen, že ano. Obrana proti takovému typu komplikací totiž často vyžaduje změnu business modelu. Pokud máte firmu postavenou na tom, že váš produkt je závislý na tom, kdo ho prodává, kde a kým je vytvořený, vyrobený, dodaný a servisovaný, tak je velmi náročné změnit business model. Pokud však máte všechno digitalizované, tak učinit jakoukoliv změnu nemusí být až tak komplikované.


Vím, že vaše společnost se podílela na mnoha projektech digitalizace podniků v zahraničí, a proto můžete srovnávat situaci v podnicích na tuzemském i globálním trhu. Jak si stojí naše podniky z hlediska digitalizace?
Jak které, ale jak už jsem říkal, v zemích, kde bych to nečekal, se podniky inovacím věnují výrazně více. Nechci nikomu křivdit, ale mám pocit, že mnohým firmám chybí management s vizí a odhodlání realizovat změny. Několikrát jsem zažil, že jsme ve firmě představili aktuální trendy a snažili se nastínit, jaká by mohla být vize jejich firmy, na základě toho, kam se ubírá okolní svět. Management firmy to ale odmítl s vysvětlením, že oni nemají takové zákazníky, kteří by nakupovali na základě digitální simulace jejich produktu, nebo kteří by potřebovali něco jako digitální dvojče pro provoz jejich zařízení, neboť jejich zákazníci nakupují především na základě ceny. Jenže neuběhly ani dva nebo tři roky a najednou od nich zákazníci začali vyžadovat mnohem více, jak jsme jim předpovídali, a oni teď nevědí, jak reagovat, protože nízká cena už není hlavní faktor pro nákup. Pokud nyní budou chtít zachytit nové požadavky zákazníků, budou potřebovat vynaložit obrovské úsilí a investice, což není vždy realizovatelné. Takže takové zaváhání v oblasti digitalizace může být i polibkem smrti.


Můžete některé z vámi realizovaných projektů zmínit konkrétně a využít je jako inspiraci pro naše čtenáře, čeho lze implementací nových technologií a jejich propojením dosáhnout?
Momentálně ze Slovenska realizujeme několik projektů v Německu, Egyptě a v Japonsku, která nám přinášejí mnoho nových zkušeností. Nebojím se díky tomu říct, že dnes máme v regionu východní Evropy nejzkušenější a možná i největší implementační tým v oblasti PLM. Ale abych předešel možné reakci ze strany čtenářů, že my nejsme Německo nebo Japonsko, abychom od nich čerpali inspiraci, mohu zmínit jeden velký projekt, který realizujeme v Polsku. Ten je velmi inspirativní, protože firma JBG-2 se rozhodla pro radikální změnu v oblasti digitalizace. Její rozhodnutí spočívalo v tom, že současně vymění dva nosné informační systémy firmy ERP a PLM za takové, které jim umožní realizovat jejich vizi být schopni zrealizovat jakýkoliv technický nebo časový požadavek zákazníka. Daleko větší změna než nahrazení informačních systémů přitom byla ve změně myšlení, neboť to, co dříve nazývali zákaznický projekt, dnes označují jen jako konfiguraci produktu. To je přitom v mnoha firmách obrovský problém, když stále nechápou, že trh si žádá customizovaný produkt za cenu masově vyráběného, což vyžaduje změnu myšlení a business modelu.


Mimochodem, vaše společnost nedávno změnila název z TechniaTranscat na TECHNIA Slovakia. Odráží změna názvu nějaké významnější změny ve společnosti, kterou řídíte?
Nešlo jen o kosmetickou změnu názvu, ale principiální změnu, kterou má nový název zvýraznit. Naší ambicí je být celosvětovým lídrem v oblasti PLM a přinášet našim klientům řešení, jejichž přínos bude měřitelný. To vyžaduje změnu přístupu, způsobu vedení projektů a komunikace s klienty, stejně jako změnu technologií a způsobu jejich využití. Vytváříme proto vlastní produkty zaměřené na zefektivnění činnosti v rámci životního cyklu produktu, abychom dostáli našemu slibu, že naše řešení bude pro klienta přínosem a přidanou hodnotou. Odezva trhu je velmi dobrá, a to nejen ze strany zákazníků, ale i jiných spolupracujících firem v naší partnerské síti. Začínáme oboustranně výhodnou spoluprací na lokálních projektech a svým přístupem velmi často zaujmeme nejen naše zákazníky, ale i spolupracující firmy natolik, že se k nám rozhodnou připojit a rozšířit naši TECHNIA rodinu. Tímto způsobem výrazně akcelerujeme naši expanzi a pokrytí v průmyslově vyspělých zemích po celém světě. TECHNIA Slovakia hraje v uvedeném procesu důležitou roli v rámci korporace, protože náš tým realizuje takové kooperace v oblasti služeb celosvětově a v prodeji našeho softwaru v regionu východní Evropy a Ruska.


Jakou budoucnost předpovídáte IT systémům v průmyslu? Čeká je v nejbližších letech nějaká zásadní změna například ve spojení s internetem věcí, rozšířenou realitou nebo umělou inteligencí, jejíž uplatnění nyní zažívá velký boom?
Myslím, že podnikové IT systémy čeká obrovská změna, neboť snaha zachytit komplexnost průmyslu dovedla i je k velké komplexnosti a z toho vyplývající komplikovanosti. Firmy, které již jsou plně nebo z větší části digitalizované, volají po automatizaci a silné počítačové podpoře rozhodovacích procesů v prostředí neustálých změn, neboť tyto se dostávají nad kapacitní možnosti lidského vědomí a zapracování nových lidí trvá měsíce až roky.


Jednou ze zásadních otázek, nejen pro IT manažery, je dnes bezesporu migrace do cloudu. Nabídka cloudových služeb pokrývá stále větší část podnikového IT a podle aktuálních průzkumů už mnoho tuzemských podniků nějaká cloudová řešení využívá. Pro velké podnikové systémy se ovšem dlouho zdálo nemyslitelné, že by měly být poskytovány z cloudu. Jaká je situace dnes?
Situace v adopci cloudu je už o něco lepší a určitě se bude i nadále rychle vyvíjet ve prospěch cloudu. Vidíme to v USA, kde už je dnes cloud první volbou a až v případě, že nenaplní požadavky na funkčnost, tak se přistupuje k řešení na vlastní infrastruktuře.

Myslím, že největší obava z bezpečnosti dat v cloudu je už minulostí, a to paradoxně díky stále větším bezpečnostním hrozbám, neboť srovnatelnou úroveň ochrany, jakou nabízejí cloudové služby, si finančně mohou dovolit opravdu jen velmi velké společnosti. Co se týče průmyslových podniků, tak tam je dnes výzvou především integrovat různá cloudová řešení do funkčních celků.


Chtěl byste na závěr čtenáře na něco upozornit, něco jim vzkázat, nebo je pozvat na nějakou zajímavou akci?
Nebojte se změn! Jednou vás k nim stejně donutí okolnosti a pak to může být velmi bolestivé. Rád bych také čtenáře srdečně pozval na naše PLM inovační fórum, které se uskuteční 1. a 2. 10. 2019 ve Stockholmu. Budete zde mít možnost diskutovat s lídry významných společností z celého světa a slyšet jejich příběhy digitalizace. Více informací o této konferenci najdete na webu www.plmif.org.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.