facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 10/2019 , ERP systémy

Zákazníci očekávají, že je budeme inspirovat a posouvat dopředu

říká Petr Schaffartzik, předseda představenstva skupiny K2, výrobce a dodavatele ERP systému K2

Ing. Lukáš Grásgruber


Petr SchaffartzikPetr Schaffartzik je předsedou představenstva skupiny K2, která vyvíjí už od roku 1991 podnikový Informační systém K2. Ten dnes pomáhá podnikům a organizacím různých velikostí v mnoha odvětvích. K2 tak může stavět na bohatých zkušenostech ze stovek ERP projektů. Se svými zákazníky navíc udržuje velmi úzký kontakt a získává zpětnou vazbu a podněty pro další vývoj svého produktu, ale také přehled o tom, co dnes podniky opravdu trápí a jak by jim v tom mohl informační systém pomoci.


1. Vaše společnost přichází každý rok s novou verzí Informačního systému K2. Jak se bude jmenovat letošní verze a jaké zásadní inovace přináší?

Letošní verze Informačního systému K2 nese jméno Luna. Už třetím rokem tak dostala verze ženské jméno. Stále totiž platí, že ve světě IT mají muži početní převahu, tak se to snažíme i jmény nových verzí trochu vyvážit. Jsme si jisti, že i tentokrát se jméno bude našim obchodním partnerům líbit. A jsme si také jisti, že ještě mnohem více se jim bude líbit to, co jim K2 Luna přinese pro jejich byznys. Nejzásadnější inovací je uvolnění webového klienta na platformě HTML5, jehož uvedení na trh jsme avizovali už na konci loňského roku. Unikátnost našeho řešení a další novinky už tradičně představíme v divadle Reduta v Brně. Letos to bude 12. listopadu.

Informační systém K2 je systém, který nezastarává.

2. Některé softwarové firmy již opustily tradiční styl uvádění nových verzí softwaru a přešly na průběžné aktualizace a změny. Příkladem mohou být Windows. Vy ovšem stále dáváte přednost jasně označeným verzím, a dokonce uvádíte nové verze kádvojky v pravidelném rytmu. V čem vidíte výhody této strategie?

Uvědomujeme si, že stabilita Informačního systému K2 je pro naše klienty jedním z nejdůležitějších faktorů. Bez funkční K2 nemohou fungovat ve většině případů ani oni. Udělat průběžnou aktualizaci, která nemá dopad na uživatele, a úpravy systému na míru umíme udělat také. A děláme je jedenkrát kvartálně i do uvolněných verzí. Jedná se o legislativní úpravy, vylepšení funkčnosti, nové reporty a podobně. Právě proto, aby nebyla ovlivněna stabilita systému a dopad na uživatele, jsou tyto průběžné aktualizace možné jen za předpokladu, že přestanete skutečně inovovat. A to se nám nelíbí. Nechceme čekat 10 let, abychom pak přišli s novým produktem, který bude odpovídat aktuálním trendům, očekáváním, technologiím. Informační systém se ve firmě musí neustále posouvat vpřed, jinak ztrácí význam nástroje pro řízení firmy. Proto K2 mimo jiné znamená, že každoročně přicházíme s novou verzí. A proto si můžeme dovolit tvrdit, že Informační systém K2 je systém, který nezastarává.


3. Jaké faktory nejvíce ovlivnily vznik aktuální verze Informačního systému K2 a co vám obecně při vývoji K2 přináší největší inspiraci? Čerpáte nápady na nové funkce a nástroje především ze zpětné vazby od zákazníků, nebo do nových verzí spíše promítáte aktuální trendy v oblasti podnikové informatiky, které se u nás obvykle prosazují se zpožděním?

Zákazníci představují nevyčerpatelný zdroj inspirace. Z jejich praktických potřeb čerpáme mnoho nápadů, které zařazujeme do roadmapy vývoje. Sledujeme i trendy v oblasti informačních technologií. Bezhlavě se nehrneme do neověřených technologických novinek, protože v našem segmentu není prostor pro metodu „pokus – omyl“. Raději chvíli počkáme. Dalo by se říct, že v použitých technologiích se řídíme heslem „být první mezi druhými“. Uvědomujeme si, že největší přidaná hodnota informačního systému leží ve způsobu, jakým informační systém posouvá byznys konkrétního zákazníka. Můžeme také říct, jak posiluje jeho poslání. A tady musíme předvídat. Připravit se na to, co by zákazníci mohli chtít za rok nebo za dva. Protože budou chtít automatizovat, expandovat nebo třeba měnit svůj přístup k práci se svými dodavateli a odběrateli. To je možná to nejdůležitější. Protože zákazníci dnes očekávají, že je budeme inspirovat a posouvat dopředu.


4. K2 se každoročně rozrůstá o nové funkce, nástroje, nebo i celé moduly. Pokrývá tak stále širší rozsah podnikových procesů včetně oblastí, jako je např. e-shop či WMS, které jsou u jiných informačních systémů řešeny propojením na specializované aplikace třetích stran. Jde o klasický střet přístupů all-in-one a best-of-breed. Jaké jsou výhody a nevýhody obou přístupů? Proč jste si vybrali z mého pohledu jednoznačně náročnější cestu, na které si konkurujete s řadou specializovaných výrobců podnikového softwaru?

Máme za sebou celou řadu zkušeností, kdy jsme nabízeli specializovaná řešení v oblasti BI, reportingu, workflow, e-shopu a podobně. Zjistili jsme, že tato cesta vždy znamenala kompromis, který nám, a především našim zákazníkům nevyhovoval. Rozdílné produkty totiž mají jinou filozofii, jiný vzhled, jiné ovládání. Uživatelé tak často musí pracovat se dvěma nebo více systémy, mezi kterými jsou nezřetelné hranice. Je to ještě WMS, nebo už informační systém? Jak oslovím pomocí CRM modulu registrované zákazníky e-shopu, když správa registrací není součástí informačního systému?

Informační systém je dnes o maximální provázanosti. Potřebujeme se rozhodovat a reagovat rychle a k tomu musíme mít všechna data. Obchod jako modul v informačním systému bez e-shopů a B2B portálů v dnešní době nedává smysl. Řídit sklad mimo informační systém je nesmysl. Můžete řídit skladníky a příjem a expedici. Zákazníci dnes očekávají pružnost a k tomu potřebuje zákaznický servis informace o potížích s vykrytím objednávky nebo naopak, aby dokázal informovat sklad o změně objednávky na poslední chvíli.

Jsem přesvědčen, že moduly jako CRM, BI nebo WMS dnes patří do základu všech softwarových produktů, které si chtějí říkat informační nebo ERP systém.


5. Můžete uvést i nějaké konkrétní příklady z praxe, kde se projevily výhody pokrytí podnikových procesů jedním komplexním řešením?

Uvedu jeden příklad z oblasti e-shopu. Dostali jsme poptávku od potenciálního klienta s tím, že se stávající dodavatel už více než rok snaží propojit informační systém s e-shopem. Na osobní schůzce jsme zjistili, že internetový prodej je jediným prodejním kanálem ke koncovým zákazníkům. Dále padlo, že stále není jasné, kdy a zda vůbec to je schopen současný dodavatel vyřešit. A že následovat by měl B2B portál k velkoobchodním zákazníkům, ale na ten že se zřejmě nedostane. Na druhou stranu také zaznělo, že účtárna je maximálně spokojena a nechce nic měnit.

Ukázali jsme, jak je celá administrace e-shopu součástí Informačního systému K2, jak snadno se založí další e-shop, přidá jazyk. V okamžiku, kdy potenciální klient pochopil, že e-shop je jen zobrazovač dat, která jsou uložena v informačním systému, neměla konkurence šanci a bylo rozhodnuto. Na začátku října jsme po čtyřech měsících rutinního provozu a spuštění e-shopů pro ČR, Slovensko, Rakousko a Německo jednali se španělským majitelem o expanzi do dalších zemí. A také o tom, že díky datům jejich e-shopů v K2 a díky tomu, že standardem K2 je také BI modul pro controlling a manažerské reporty, je možné si snadno udělat například analýzu košíků z nedokončených nákupů.

Nezapomněli jsme připomenout, že už v listopadu 2019 uvolníme na trh verzi K2 Luna, která bude obsahovat další novinky i v oblasti e-shopu. A v listopadu 2020 to bude další verze, která se bude jmenovat třeba K2 Kunigunda, protože K2 je systém, který nezastarává.


Petr Schaffartzik


6. Mění se podle vás nějak role ERP systému vlivem koncepce Průmyslu 4.0 a tlaku na digitalizaci procesů napříč podniky ve většině odvětví? Jak se vyvíjí požadavky na vlastnosti a funkce ERP systému?

Automatizace a digitalizace tady probíhala dávno předtím, než novináři a marketéři vymysleli pojem Průmysl 4.0. A bude tady probíhat i dávno potom. Musím ale také dodat, že díky tomu, že se o Průmyslu 4.0 tolik mluví, má mnohem více firem potřebu automatizaci a digitalizaci řešit.

V ERP systémech jsou nejvíce zasaženy moduly výroby a logistiky. Ve výrobě stále častěji komunikujeme s chytrými výrobními linkami nebo stroji a stírá se tak další hranice mezi tím, co patří do ERP a co už je doménou MES systému.

V logistice zase řešíme napojení na automatické zakladače, řídíme pásové dopravníky a podobně. Nad tím vším je bezpapírový oběh dokumentů, využití mobilních zařízení pro práci v terénu nebo kontrolu kvality.

Našel bych i mnoho dalších příkladů z praxe. Co mne osobně mrzí, je to, že se stále ve velké míře zaměřujeme na profese, kde umíme práci velmi dobře normovat. Nahradíme člověka robotem a velice snadno si spočítáme nárůst produktivity i návratnost investic. Pořídíme automatický zakladač do skladu a také snadno vyhodnotíme snížení chybovosti a úsporu času skladníků.

Ale co ti ostatní lidé, kteří sedí ve svých kancelářích? Často mají návyky, které rozhodně nejsou optimální. Často dělají činnosti, které by měl informační systém dělat za ně. Automatizace fakturace, nákupního objednávání, automatické propadnutí prodejních objednávek až do skladu bez zásahu člověka, ale i automatizace účtování jsou jen některé oblasti, kam bychom také měli směrovat svoji energii a ušetřit lidskou práci, kterou budeme moct využít jinde.

Vždyť se přece všude kolem říká, že nejsou lidi.


7. Jakou budoucnost předpovídáte ERP systémům řekněme v nejbližších třech až pěti letech? Můžeme očekávat nějakou jejich zásadní proměnu? Budeme je například ovládat hlasem, budou za nás se zákazníky a obchodními partnery komunikovat jen chatboti, vyřídí za nás většinu každodenní agendy umělá inteligence...?

Myslím si, že ERP systém se bude rozšiřovat za hranice firem. Přestane platit současný model, kdy je celý systém bezpečně ukryt uvnitř firmy a ven publikujeme jen přesně definované výstupy ve formě webových portálů, EDI komunikace, exportních a importních rozhraní. Nastupující generace vyrostly na principu sdílení dat a tato změna myšlení se projeví i ve změně přístupu.

Uslyšíme otázky: „Proč bych měl svému odběrateli odpovídat na otázky, které si může zjistit sám? Proč bych nemohl svým odběratelům poskytnout část svého ERP pro tvorbu nabídek, aby raději dělali to, co je živí?“ Budoucnost tak bude o sdílení částí ERP systému mezi společnostmi a řídit to budeme podobně, jako dnes nastavujeme uživatelská práva a role.

Nástup umělé inteligence ERP systémy také ovlivní. Především v hledání závislosti mezi daty, které my lidé nevidíme. Trochu jiné to bude v rozhodovacím procesu. Tady se bude muset nejdříve vyřešit, kdo bude zodpovědný za špatné rozhodnutí umělé inteligence. A ovládání hlasem vnímám spíše jako kosmetické vylepšení, které nás zásadně nikam neposune.

Využití chatbotů je dle mého názoru otázkou byznys modelu. K2 je o lidech a za našimi zákazníky vidíme především lidi. Proto se s nimi v rámci konzultací a obchodních jednání pravidelně setkáváme, přestože bychom prakticky vše už dnes mohli řešit vzdáleně. Mne osobně by byznys bez lidí, bez toho, že bych znal naše zákazníky, nebavil. Zůstávám optimista a doufám, že ani se mnou při některém z příštích rozhovorů místo vás nebude komunikovat chatbot. ☺


8. Plánujete, nebo už připravujete nějakou zásadní proměnu i v Informačním systému K2?

Zásadní proměna přichází v těchto dnech s HTML5 klientem, o kterém už jsem hovořil v jedné z předchozích otázek. Za stejně zásadní považuji možnost správy více firem v jedné databázi. Představte si vyladěný systém naplněný daty, nastavené workflow procesy a reporting. Jednoho dne se rozhodnete, že chcete založit dceřinou společnost. V Informačním systému K2 pouze nastavíte, která data chcete sdílet, a máte hotovo. Nic se nesynchronizuje, nehrozí, že už po pár týdnech začnou kreativci v nové firmě ohýbat systém podle svých představ. Data máte pohromadě, takže je jen na vás, zda reporty spouštíte po jednotlivých firmách, nebo konsolidovaně.

A úplně to stejné platí, pokud ta nová dceřiná společnost působí třeba na Slovensku. Stačí doplnit k sortimentu slovenské obchodní názvy a nahrát legislativu a fungujete. Aktuálně takto například spojujeme holandskou, portugalskou a českou firmu právě proto, aby výsledný informační systém byl skutečně jen jeden a umožňoval potřebnou pružnost v řízení.

Další plány jsem možná trochu naznačil v tomto rozhovoru. Více nebudu prozrazovat.


9. Pokud byste měl na závěr doporučit majitelům a manažerům českých podniků jen jednu jedinou věc z oblasti IT, co by to bylo? Co by podle vás mělo dnes být na prvním místě na jejich seznamu „IT úkolů“?

Nezapomeňte na Wilfreda Pareta a jeho pravidlo. Pouze 20 % z toho, co ve firmě děláte, má pro váš byznys smysl. To platí také pro celé IT včetně informačního systému. A ten úkol? Vždy když něco přidáte, zkuste i něco ubrat.

Rozhovor připravil Lukáš Grásgruber, šéfredaktor časopisu IT Systems.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.