facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT řešení pro veřejný sektor a zdravotnictví , Veřejný sektor a zdravotnictví

Proč u nás ještě nemáme eHealth?

Elektronizace českého zdravotnictví stále čeká na svou šanci



Juraj ŽoldákElektronizace zdravotnictví je globálním trendem, který řeší většina vyspělých zemí, a jednotlivé koncepty se liší víceméně v technických detailech. Všem ale přináší jasné výhody pro pacienty, lékaře i celý systém zdravotnictví. Je to nejlepší cesta ke zlepšení kvality poskytování zdravotní péče občanům. Jako národní projekt transformace zdravotnictví není důležitý z hlediska technologií nebo procesů, ale z pohledu potřebných informací – jejich formy, uložení, dostupnosti a využití. Kromě kvalitnější léčby pacientů přináší i úspory ve zdravotnickém systému a pohodlí pro uživatele, kterými jsme v konečném důsledku všichni.


Česká republika má v této oblasti stále co dohánět. Dosavadní pokusy o přijetí a prosazení koncepce eHealth zatím vždy selhaly. Je to s podivem, když si uvědomíme, kde všude v rámci koncepce eGovernmentu se stát snaží o zjednodušení života občanů pomocí informačních technologií. V oblasti, kde jde o zdraví a životy lidí, je bohužel stále na začátku. Vznikající národní strategie eHealth jde správným směrem a zůstává otevřená odborné diskusi. Její uvedení do praxe je ale nadále v nedohlednu. Přesto existuje řada projektů v různém stupni rozpracovanosti, které společně vytváří předpoklady a příležitost významně u nás posunout elektronizaci zdravotnictví do každodenní praxe zdravotnických zařízení.

Regionální reakce na reálnou potřebu

Oblast elektronického zdravotnictví se v ČR v současné době vyvíjí především na regionální úrovni. Zatím jde jen o dílčí kroky v rámci komunikace Zdravotnických záchranných služeb a nemocnic ohledně základní výměny zdravotnické dokumentace (Kraj Vysočina, Plzeňský kraj, Moravskoslezský kraj a další). Sympatické je, že si je vynutila reálná každodenní potřeba a jsou nejlepším důkazem užitečnosti systému eHealth, který všechny tyto problémy efektivně řeší. Místo toho regionální průkopníci řeší problémy s elektronickou výměnou dat ve fakultních nemocnicích, kde je typická heterogenní struktura IS a omezená komunikace s okolními zdravotnickými zařízeními. Dalším úskalím těchto iniciativ je fakt, že pokud tyto systémy nebudou využívat centrální registry a nebudou budovány podle jednotných standardů, nebude možné je opravdu propojit do jednoho funkčního systému a bude docházet k velkým ztrátám z duplicit.

Už i z toho je zřejmé, že ucelená celostátní strategie je nutným předpokladem soudržnosti celonárodního eHealth. To ovšem neznamená, že musí jít o jeden gigantický systém, který stát připraví a spustí. Ve vybraných oblastech Národní strategie elektronického zdravotnictví jsou pro roky 2016–2017 plánovány následující strategické cíle:

  1. Zvýšení zainteresovanosti občana na péči o vlastní zdraví
  2. Elektronická zdravotnická dokumentace
  3. Standardy
  4. Telemedicína a mHealth
  5. Registry, identifikace, autentizace, autorizace
  6. Elektronická preskripce

Na druhou stranu je potřeba vidět, že reálnou spolupráci zdravotnických zařízení (elektronizaci nevyjímaje) ztěžuje řada překážek. Ať už je to sporná odpovědnost za rozvoj spolupráce při zavádění eHealth, různí zřizovatelé těchto zařízení s různými prioritami a strategiemi rozvoje, nekoordinovaná alokace zdrojů nebo duplicity v územních přesazích a spádových oblastech. Svou roli hraje i prostá neochota či obava sdílet online informace a data.

Jak na to?

eHealthAnalýzy, koncepty a projektové záměry je nutné koordinovaně připravovat na všech základních úrovních: centrální, krajské, jednotlivých zdravotnických zařízeních i v jednotlivých medicínských oborech. Jde o plošnou, horizontální i vertikální systémovou integraci.

Projekty a řešení mohou být realizovány u různých subjektů na různých úrovních samostatně. Musí být ale navrženy tak, aby byly integrovatelné v jeden celek, napříč těmito úrovněmi. Aby to bylo možné, musí být zaveden společný a jasný systém identifikace pacienta, lékaře nebo poskytovatele. Tyto systémy je nutné budovat podle stejných standardů pro správu dat, komunikaci, zabezpečení a přístup k národním registrům. Vytvoří se tak relativně jednotný, systémově integrovaný celek s návaznostmi na standardy EU.

Jednotný systém dále musí poskytovat kvalitní, sdílená a zabezpečená data pro všechny úrovně (centrální, krajské, jednotlivá zdravotnická zařízení, různé obory). Musí také zajistit možnost anonymizace dat v takové míře, aby bez účasti a vědomí občana nebylo možné s takovými daty pracovat.

Předpokladem pro naplnění takového postupu je nezávislé integrační řešení, které nebude konkurovat dodavatelům nemocničních informačních systémů a dalších dílčích systémů a přitom podstatně rozšíří možnosti výměny a sdílení dat mezi jednotlivými informačními systémy nemocnic. Podobné řešení se podařilo v nedávné době realizovat například na Slovensku. Slovenský eHealth je centrálně připraven, funkční a je právě ve fázi roll-outu na všechna zdravotnická zařízení.

Zdravotní systém u našich sousedů tak může využívat všech výhod, na které čekáme i u nás – bezpečné a snadné sdílení dat, vyšší kvalita řízení služeb a provozu v nemocnicích, lepší podpora manažerských procesů celého zdravotnického zařízení i větší podpora inovací a dlouhodobého rozvoje zdravotnických informačních systémů.

Na systému vydělají všichni

Síla systému eHealth je právě v propojení všech stávajících centrálních i roztroušených informačních systémů a v aplikacích, které s nimi umějí chytře pracovat. Online komunikace a práce s daty zajišťuje, že pacienti, lékaři, nemocnice, pojišťovny i státní správa budou mít k dispozici opravdu všechny informace pro efektivní péči o zdraví, její kontrolu a řízení. Vyloučí se duplicita vyšetření, lékař bude přesně vědět, jaké léky pacient užívá, i historii všech zákroků a vyšetření. Může se efektivně rozhodovat a lépe léčit. Získá i pojišťovna a stát. Budou mít konečně k dispozici úplné a spolehlivé informace pro úhrady zdravotní péče. Pacient má přitom veškerá svoje medicínská data pod kontrolou, rozhoduje, kdo je uvidí, kdo další je využije. Jako občan se stává skutečným vlastníkem péče o svoje vlastní zdraví. V neposlední řadě systém poskytne i cenná statistická data o nemocnosti nebo trendech.

Dobrý příklad je na dohled – Slovensko

V elektronizaci zdravotnictví pro nás můžou být inspirací třeba severské země, zejména Dánsko, Finsko, Švédsko, kde elektronický systém využívá přes 60 % lékařských zařízení. Implementace ale byla dlouhá a ne vždy efektivní. Poučná je i Velká Británie, kde nedokázali překonat rozdíly koncepcí a standardů v jednotlivých regionech a čelí obrovským finančním ztrátám.

Hvězdami jsou ale Estonci. Používají svoji elektronickou občanku, eHealth je široce rozšířený a intenzivně využívaný, skvěle integrovaný do celého eGovernmentu.

A dobře vykročilo také již zmiňované Slovensko. Důležité bylo rozhodnutí, že zůstanou zachovány informační systémy poskytovatelů péče – lékařům zůstaly jejich informační systémy, jen se rozšířily o nové centrální funkce, integrované do stávajícího řešení. Výsledkem je, že na Slovensku od letošního roku národní eHealth funguje a postupně se rozšiřuje. Osvědčilo se, že naše firma jako integrátor celého řešení stála u slovenského systému od koncepčních počátků, přes legislativní přípravu, design řešení a vedla i vlastní implementaci s konsorciem dodavatelů. Váhavý český přístup je nejlepším příkladem toho, že zásadní je u nás dosud chybějící důkladné legislativním zakotvení systému a všech jeho pojmů v souladu s právem EU.

Juraj Žoldák, Ness Czech Juraj Žoldák
Autor článku je ředitelem obchodu pro státní správu společnosti Ness Czech.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.