Co byste označil za hlavní trendy vývoje ERP systémů? Jak vnímáte například trend konzumerizace, tedy přizpůsobení uživatelského rozhraní informačních systémů spotřebitelským aplikacím?

Za velmi důležitý současný trend považuji především integraci a unifikaci veškerých agend v ERP systémech, tak, aby systémy byly co nejintuitivnější a co nejpřátelštější z hlediska ovládání pro nejširší spektrum uživatelů.

Za další významný trend považuji „zpracování“ big data, neboť ERP systémy dnes musí zpracovávat čím dál tím větší objemy informací, což klade nároky na jejich robustnost i na rychlost zpracování. Pro výrobce systémů to nutně znamená dát svým produktům schopnost zobrazit co největší množství informací při současném zachování přehlednosti pro uživatele. Pokud mluvím o big datech, hovořím jedním dechem i o online přístupu k informacím a o dalších trendech, jako jsou například mobility. Tedy o možnostech konzumace ERP prostřednictvím mobilních zařízení, což je však dnes již považováno za samozřejmost. V dohledné době očekávám masivní nárůst fenoménu zvaného „internet od things“ – tedy připojení nejrůznějších zařízení, dodávajících data online přímo do systému.

Jeho výhodou je bezesporu vysoká aktuálnost informací a jejich přehledné zpracování, či přímo konzumace, pokud chcete. Jistým rizikem však může být zahlcení uživatelů přílišným množstvím informací, které je nutné vstřebávat.

Jaké vlastnosti ERP systému nejvíce ovlivňují jeho přínos pro podnik ve střednědobém horizontu (5 až 10 let)?

Za klíčový atribut jednoznačně považuji integraci všech komponent a agend do jednotného ERP systému. Právě možnost unifikovaného ovládání a unifikovaných a přehledných agregovaných výstupů pomáhá uživatelům rychleji zpracovat ono ohromné množství dat. V té souvislosti musím zmínit kvalitní Business Intelligence, čili nástroj, který zajistí uživateli přehlednost a rychlost jejich vyhodnocování. Pouze tehdy, pokud ERP systém disponuje uvedenými vlastnostmi, může být pro moderní podnik opravdovým přínosem.

Za další klíčový atribut považuji vysoké zabezpečení ERP, což neoddělitelně souvisí s dalším trendem dnešní doby – přesunem všeho do cloudu.

Někteří analytici už mezi nastupujícími trendy v oblasti ERP zmiňují fragmentaci podnikového informačního systému ve smyslu jeho rozdělení na menší funkční celky, které lze rychleji a s menším rizikem nasadit a flexibilněji přizpůsobovat měnícím se potřebám podniku. Může podle vás v dohledné době nastat obrat současného trendu, kdy rozsah funkcí ERP systému neustále roste a běžně zahrnuje i dříve zcela samostatné agendy jako je správa dokumentů, řízení projektů, logistických procesů, Business Intelligence apod.?

Musím říci, že s označením fragmentace jako nastupujícího trendu nemohu souhlasit. V návaznosti na to, co říkám výše, se domnívám, že pro schopnost zpracovat velké množství dat je klíčové zejména to, aby všechny agendy byly plně integrovány a aby funkcionality, pracující s daty byly jednotným způsobem ovladatelné. Souhlasím s tím, že se zvyšuje důležitost jednotlivých funkčních celků. Přitom spolu s růstem - jak podnikové agendy, tak ERP systému - má smysl jednotlivé komponenty a agendy nasazovat postupně, což je určitě flexibilnější a rychlejší. Tento trend bych však spíše nazval „komponentizací“.

Ze statistik ČSÚ, ale i z jiných průzkumů trhu vyplývá, že penetrace ERP systémů je především u menších podniků stále relativně nízká. Co je příčinou? Nevhodná nabídka? Obavy z velké investice? Je pro menší firmy výhodnější a např. flexibilnější pokrýt řízení podnikových procesů specializovanými aplikacemi?

Dovolím si opět nesouhlasit. Domnívám se, že tyto údaje jsou postaveny pouze na statistických zjištěních na téma: Pořídili jste/nepořídili jste ERP systém. Poměrně silným trendem dneška, zejména u menších podniků, je totiž outsourcing mnohých jejich agend. Proto není možné jednoznačně říci, že tyto podniky ERP nevyužívají, nýbrž že jej místo nich využívají specializované IT či účetní a další firmy, které jim outsourcingovým způsobem tyto činnosti zajišťují a pracují s jejich daty.

Implementace ERP systému nutně vyvolává organizační změny v podniku. Na jejich zvládnutí do značné míry závisí úspěšnost implementace, dosažení stanovených cílů a očekávaných přínosů. Jak tyto změny úspěšně zvládnout?

Jakékoli změny ve firmě a samozřejmě kvalitní implementaci systému lze zvládnout pouze tehdy, jestliže na celý proces jsou dva. Mám na mysli na jedné straně zákazníka, na druhé dodavatele. Pouze, pokud oba jednají ve shodě a se stejným cílem, je možné implementaci úspěšně dotáhnout do konce a těšit se z toho, že v daném podniku nový systém opravdu funguje. Společný přístup obou stran a míra jejich vzájemné tolerance determinuje také to, že na jedné straně může implementace systému vyvolat organizační změny v podniku, ale na druhé straně by se informační systém měl umět zčásti přizpůsobit business modelu v dané společnosti. A pouze pokud obě strany jsou připraveny své zažité postupy flexibilně měnit, přinese nový ERP systém podniku očekávané (a dost možná i neočekávané…) benefity.

Často diskutovanou otázkou je přizpůsobení ERP specifickým požadavkům podniku pomocí nasazení odpovídajícího branžového řešení, nebo pomocí individuální ladění univerzálního ERP systému. Ke kterému řešení se přikláníte?

Osobně nejsem přítelem aktivit, kdy se výrobci pokoušejí „nacpat“ do ERP úplně vše. To podle mého názoru nemá smysl. V některých oblastech jsou prostě specializovaná branžová řešení zcela na místě, jako nejlepší volba. Myslím si, že chytrý výrobce ERP se nebude pokoušet vyvinout do posledního detailu to, co je už dávno hotové. Naopak jsem si jist, že výrobci ERP by měli být připraveni na integraci takových komponent a nastavit pro jejich tvůrce, tedy specializované firmy, takové podmínky, aby příslušná specializovaná řešení mohla být plně integrována do informačního systému a „konzumována“ způsobem co možná nejshodnějším se základem daného ERP. Tím mám právě na mysli sdílení společných dat, online přístup k nim, shodný způsob nastavení uživatelských výstupů a interface.

-hj-