facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT řešení pro veřejný sektor a zdravotnictví , Veřejný sektor a zdravotnictví

Jedna připojená lavička smart city nedělá

Pavel Křižanovský


Cisco, smart cityVšichni asi znáte stavebnici Lego. Někteří z nás ji v obchodě dlouze vybírají na Vánoce pro své děti, jiní si s ní hrávali jako malí a možná se najdou i tací, kteří si sem tam ještě něco postaví. A teď si představte, že dostanete za úkol vytvořit z této stavebnice dům. Kde začnete? Asi nejprve vezmete nějakou základní desku a začnete na ni postupně připojovat jednotlivé díly, které váš dům potřebuje. Pravděpodobně začnete dveřmi, navážete okolními stěnami s okny, rozdělíte místnosti a tak dále a tak dále. Možná si teď řeknete, že jde o logický postup a není nejmenší důvod jej hned v úvodu zmiňovat. Pokud bychom ale vytvořili paralelu k chytrým městům, pak bychom viděli, že ne vždy se logický postup uplatňuje. Chytré město totiž nepředstavuje obec, která staví jednu moderní vychytávku za druhou. Chytré město zná svá nejpalčivější místa a dokáže chytře využít technologie k jejich nápravě. Musí ale stavět na pevných základech, stejně jako stavíte dům z kostek.


Pojmenujte problém

Potýká se dané město s nedostatkem parkovacích míst? Vynakládá velké částky na veřejné osvětlení? Trápí místní občany města znečištěný vzduch? Před realizací projektů je důležité si nejprve problém definovat. Jde o podobný princip, jako když se plánuje například stavba železnice. Nejprve se řeší, odkud kam je nutné zajistit dopravu – tedy problém. Až potom se počítá s tím, jaké jsou v místě přírodní podmínky, kolik bude postavení trasy stát a zda se to vůbec vyplatí – jednotlivé aspekty projektu. Koncept chytrých měst byl vytvořen proto, aby reagoval na výzvy spojené s urbanizací. Jde ale o více než jen to. Ve firmách se ve velkém skloňuje zákaznická zkušenost, tedy jakási úroveň vztahu mezi organizací a zákazníkem. Mnoho podniků ji ve své strategii řadí na příčky nejvyšší a přizpůsobují jí své rozhodování. U chytrých měst pozorujeme něco podobného. Nazvěme to „občanská zkušenost“, neboli lepší úroveň vztahu město - občan. Zvýšení úrovně by také mělo být jednou z priorit chytrého města. Řešení chytrého města by tak měla plnit především dvě funkce: šetřit náklady a zajistit, aby se občané v obci cítili dobře. Profitovat z něj musí 3 zúčastněné strany: občané, město i místní firmy, které mohou být konzumentem služeb chytrého města i se na jejich vytváření aktivně podílet.

Definujte očekávané výsledky

Možné výnosy vycházejí z toho, zda je projekt zaměřený spíše na snížení nákladů, nebo na zvýšení občanské zkušenosti. Z toho vycházíme i při rozdělení jednotlivých kategorií výnosů. Příklady finančních úspor jsou poměrně snadno odhalitelné: město může definovat, o kolik chce snížit spotřebu elektrické energie pro městské osvětlení, snížit počet jízd vozů pro svoz odpadků či kolik chce uspořit závlahové vody potřebné pro zavlažování městské zeleně. Například Barcelona, která patří mezi nejprogresivnější chytrá města, očekává, že díky chytrým autobusům získá do roku 2024 kolem 25 milionů eur díky vyššímu počtu cestujících i ziskům z reklam. Dalších 45 milionů eur do městské pokladny má podle odhadů přinést efektivnější prosazování parkovacích limitů.

Naproti tomu projekty zaměřené na občanskou zkušenost se na kvalitě života ve městě projeví jinak než po finanční stránce. Opět několik typů přínosů: lepší propustnost dopravní infrastruktury, vyšší bezpečnost veřejných prostor, lepší informovanost občanů, kratší doba parkování či obecně pozitivnější vztah občanů k městu. Opět několik příkladů z Barcelony, která si slibuje, že do města přitáhne zhruba 1500 start-upů a vytvoří 44 000 pracovních míst. Samozřejmě, že podobná čísla nejsou v českých městech příliš reálná, ale dobře demonstrují, že Barcelona ví, proč se do projektů chytrého města pouští.

smart city


Digitální platforma: základ chytrého města

Má-li obec definované cíle, nastává to nejdůležitější – vlastní realizace projektu. Pro snazší pochopení souvislosti můžeme projekty rozdělit na dílčí a na koncepty. Mezi krátkodobé dílčí projekty patří právě moderní vychytávky a jednotlivosti jako jsou chytré lavičky, chytré popelnice a podobně. Až dlouhodobé koncepty ale mění obce v chytrá města, protože vytvářejí platformu, na které lze do budoucna stavět. Když máte jednu infrastrukturu, můžete ji postupně rozvíjet dílčími projekty.

Jednotná digitální platforma totiž umožňuje sbírat data ze všech senzorů a zařízení chytrého města do jednoho místa. Lze je pak standardizovat, propojit a využít pro nové služby a aplikace, o kterých jsme na začátku projektu nemuseli vůbec uvažovat. Opět uveďme příklad. Město vybuduje síť senzorů na počasí, protože má hodně veřejné zeleně a vytvoří systém pro automatizaci zavlažování. A kterýkoliv občan, pokud bude mít přístup k datům, může udělat například mobilní aplikaci pro zahrádkáře, která vypočte, kolik konví budou potřebovat na zalití. Pokud by byla aplikace oblíbená, může na spotřebě vody ušetřit nejenom město, ale i občané.

Právě tyto možnosti otevírá jednotná digitální platforma. Ta může fungovat jako softwarová mezivrstva, která transparentně propojuje čidla, kamery, chytré žárovky a další koncová zařízení s centrálou městské sítě. Platforma je přitom řízena z jednoho místa, integruje správu všech koncových zařízení a systému a dá se do budoucna snadno rozšiřovat. Důležitou vlastností takové digitální platformy musí být rozsáhlá možnost integrace dalších řešení. Přitom nesmí být důležité, jaký výrobce dodal jednotlivé části chytrého města. Obec by neměla být zbytečně zatěžována starostí se správou a propojením jednotlivých dílčích řešení.

Standardizovaná data pro všechny

Jednou z klíčových funkcí digitální platformy je otevřenost, tedy to, že může dále poskytnout standardizovaná data, která lze využít i na další projekty. Platforma využívá síťovou konektivitu (i bezdrátovou) a sbírá data z městského systému i zařízení třetích stran. Platforma umí zachytit data přes standardizovaná rozhraní API. Specifické protokoly, které každý senzor používá tak jsou pro síť irelevantní. Některá data jsou zpracována na okraji sítě, proto mohou být využita mnohem rychleji. Velkou výhodou platformy také je, že bezpečně ukládá data a ta jsou pak dostupná skrze rozhraní API pro aplikace třetích stran (ať už místních firem či jednotlivých vývojářů).

Globální potenciální přínos

Globální výnos z digitální transformace může ve městech dosáhnout až 2,3 bilionů dolarů, říká studie Digital Cities: Building the New Public Infrastructure, kterou v letošním roce vydala společnost Cisco. Ta zkoumala více než 400 případů v 16 sektorech a zaměřila se na 39 specifických oblastí. Z celkových 2,3 bilionů dolarů je největší potenciální přínos odhadován těchto oblastech:

  • Mobilita městských zaměstnanců (1,1 bilionů dolarů, 48 %). Nové způsoby komunikace mohou totiž v některých odvětvích ušetřit městským zaměstnancům 2 až 3 hodiny denně. Například americký Houston ročně ušetří až 928 000 dolarů díky propojení hasičských a zdravotnických systémů. I hasiči tak mohou pacientům pomoci, neboť mají přístup k jejich záznamům a dostávají expertní rady od doktorů přes video. Houston eviduje, že snížil zbytečné výjezdy záchranářů o 80 %.
  • Efektivnější využití energií (401 miliard, 18 %). Díky lepšímu monitoringu a analytice spotřebované energie. Do této kategorie spadá například efektivnější zavlažování v městských parcích či odvoz odpadů. Kodaň takto například zjistila, že pouze 30 % odvážených popelnic je skutečně plných.
  • Bezpečnost a ochrana obyvatel (240 miliard, 11 %). Do těchto výnosů patří chytrá osvětlení, kamerový dohled či senzory na ochranu před živelnými katastrofami. Jako příklad pro tuto kategorii lze použít Oslo, kde ročně ušetří díky chytrému osvětlení 20 %.
  • Chytrá doprava (190 miliard, 8 procent). Sem lze zařadit řízení dopravy, výběr poplatků za dopravní služby, chytré parkování či plánování veřejné dopravy. Zajímavým příkladem je Stockholm, kde díky řešením chytrého města dokázali snížit dopravu ve vybraných oblastech o 20 %, snížit emise CO2 až o 3 procenta a o 3 procenta zvýšit využití veřejné dopravy.

Příkladů ve světě nalezneme opravdu hodně. Není ale třeba propadat panice. Oproti vyspělejšímu světu určitě výrazně neztrácíme, avšak samozřejmě by nebylo dobré usnout na vavřínech. I jinde se totiž můžeme naučit, jak lze data využít.

Pavel Křižanovský
Autor článku je technickým ředitelem společnosti Cisco.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.