facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 9/2015 , Plánování a řízení výroby

Dynamické plánování zakázek a související logistika



BM ServisV posledních letech se v řadě výrobních odvětví (zejména s diskrétní výrobou) objevuje trend, kdy jsou velké zakázky nahrazovány větším počtem zakázek menších. Současně rostou požadavky na „personifikaci“ výrobků, kdy musí být standardní výrobek nějakým způsobem modifikován pro každého zákazníka, třeba jen „trochu“ - například způsobem balení či způsobem označení. Množí se také objednávky, ale i změny v již potvrzených objednávkách (termínu dodání, množství, druhu výrobků, balení…), na poslední chvíli. O snaze výrobců vyhovět svým zákazníkům v plně konkurenčním prostředí asi není nutné diskutovat.


Tyto trendy významně komplikují nejen operativní plánování (přeplánování) zakázek, ale zejména veškerou logistiku ve výrobě od přípravy materiálu přes polotovary a kooperace po expedici výrobků. Mnohde jsou i příčinou významného nárůstu nákladů či poškození dobrého jména kvalitního výrobce.

Zavedení takového informačního systému, který umožní pohodlné plánování a zejména přeplánování výrobních zakázek společně se zajištěním bezchybné a bezpečné logistiky v průběhu výroby, zcela jistě přináší konkurenční výhodu, pokud se už nestává nezbytností.

Základem je technická příprava výroby (TPV)

Východiskem operativního plánování výrobních zakázek, zejména z hlediska kapacit výrobních zařízení a logistiky vstupů a výstupů jednotlivých technologických operací, je technická příprava výroby (TPV). Zde se specifikuje technologický postup jako posloupnost (diagram) technologických operací pro každý výrobek (či polotovar - podsestavu). Pro každou technologickou operaci se specifikuje doba trvání (kapacita výrobních zařízení), spotřebovávané vstupy (materiál, podsestavy, ale také pracovní úkony apod.) a výsledné výstupy (výsledný produkt, polotovar apod.).

Aby bylo možné řídit operativní logistiku výrobní zakázky, musí být součástí definice vstupů a výstupů specifikace alokace (skladů, buněk, vyznačených prostorů…), kde se mají vstupy připravit (případně rezervovat) a kam se mají výstupy z každé operace přesunout. Obvykle se výstupy jedné operace stávají vstupy navazující operace a uvedené alokace jsou jejich styčnými body z hlediska logistiky.

Pokud IS obsahuje dostatečně přesné a detailní specifikace TPV a plány již evidovaných zakázek (plánované vytížení kapacit a plánované vstupy), je již poměrně snadné automatizovaně naplánovat novou výrobní zakázku při znalosti jejího rozsahu a požadovaného termínu. Problémem není ani případná rezervace (nebo alespoň prověření dostupnosti) materiálu a dalších vstupů včetně automatického elektronického upozornění kompetentních pracovníků.

Z hlediska výrobní logistiky je z plnohodnotného plánu zakázky tedy zřejmé, v jakém termínu, v jakém množství, u jakých výrobních zařízení a jaké vstupy je nutné připravit pro každou operaci na zakázce. Současně plán výrobní zakázky specifikuje, kam se mají ukládat výstupní produkty (polotovary, podsestavy, výrobky), aby byly k dispozici pro další operaci či expedici.

Plán výrobní zakázky představuje i pokyny pro skladníky, kteří v závislosti na zvyklostech dané společnosti buď sami volí konkrétní balení materiálu (pohodlná dostupnost) anebo je mají rovnou předepsány ze strany informačního systému pomocí nějakého algoritmu (riziko expirace, propadnutí záruky apod.).

Mohlo by se zdát, že s IS, který umí takto plánovat zakázky, je již vyhráno, neboť skladníci mají spoustu času na přípravu materiálu a volného prostoru pro vyráběné produkty.

Přeplánování výrobních zakázek

Ale vyhráno není, neboť pečlivě připravený, obvykle i z hlediska minimalizace přenastavení výrobních zařízení optimalizovaný, plán výrobních zakázek se může rychle vyhodit. Stačí, když obchodník vyjde vstříc významnému zákazníkovi a rozhodne, že nejlépe ještě dnes, nejpozději zítra, se musí pro něj zrealizovat dosud nenaplánovaná zakázka. Co to může znamenat? Zahodit všechny vytištěné výrobní příkazy, vrátit připravený materiál (zrušit rezervace), uskladnit polotovary z pozastavených zakázek…, ale také zcela změnit data v IS, dát vědět o změně všem kompetentním…, prostě celá interní logistika je rozvrácená.

Zcela jistě každý „výrobák“ kroutí hlavou a říká: „Jak to ten obchodník může udělat?!?“ Ale podobný dopad může mít i neovlivnitelná porucha.

Pro zvládnutí popsané situace je nezbytné, aby IS disponoval nástroji pro pohodlné přeplánování výrobních zakázek a související logistiky (příprava a rezervace vstupů). To je podmínka nezbytná, ale rovnou přiznejme, že ne vždy bude jednoduché i kvalitní IS takto nastavit, neboť „backtracking“ patří k nejobtížnějším situacím.

Přeplánování zakázek v IS ovšem samo o sobě neodstraní zbytečnou manipulaci s materiálem a tisk dokladů. Aby se minimalizovaly tyto neefektivní úkony, je vhodné vlastní manipulaci realizovat „as last as possible“ a tisk dokladů (výrobní příkaz, žádanky na materiál…) zcela nahradit elektronickou komunikací.

Pro aplikaci metody „as last as possible“ je ovšem nezbytná přesná informovanost všech účastníků, neboť o každé změně ve výrobním plánu musí být kompetentní informování neprodleně. Toho je možné dosáhnout například umístěním velkoplošných obrazovek, ve výrobě s přehledem výrobního plánu a ve skladu s přehledem požadovaných vstupů, kde jsou nepřehlédnutelně signalizovány změny. Podobného účinku lze dosáhnout pomocí tabletů. Jiná forma automatického informování může spočívat v zasílání zpráv různého typu, včetně SMS.

Pokud aplikujeme metodu „as last as possible“, nepostačí jen poskytovat informace o změnách, ale je také potřebné znát „ihned“ informace o provedených výrobních operacích a o manipulaci se vstupy a výstupy. Ty nám mohou usnadnit rozhodování, zda a do jaké míry je přeplánování ještě možné uskutečnit.

Asi nelze očekávat, že bude skladník do svého PC ihned zapisovat údaje o manipulaci, ani že pracovník výroby (dělník, mistr, technik) ihned do PC zapíše informace o realizovaných výstupech, spotřebě vstupů apod. Zde tedy musí nastoupit nástroje automatické identifikace.

Přínosy automatické identifikace

Problematika automatické identifikace je velmi široká, takže zde zmíníme jen tři velmi významné důvody pro její aplikaci z hlediska logistiky vstupů a výstupů ve výrobě:

  • Umožní, aby v reálném čase byly k dispozici údaje o provedených manipulacích s materiálem, polotovary i výrobky, a tedy i informace o stadiu rozpracovanosti jednotlivých zakázek jako přesný podklad pro rozhodování o změnách a dalším plánování.
  • Minimalizuje možnost záměny vstupů, kdy by byly použity jinak, než je naplánováno. Zařídí, že každý pracovník ve výrobě pozná, že tato „hromádka“ je určitým vstupem do určité operace určité zakázky. To v situaci, kdy je rozpracováno několik desítek zakázek o řadě operací a kdy každá operace potřebuje několik „hromádek“, není vůbec jednoduché.
  • Usnadní sledování, z jakých konkrétních vstupů (šarží, balení, dodávek…) je výrobek vyroben. Tyto informace lze dále použít z hlediska záruk, preventivních opatření (vadná vstupní šarže), hodnocení dodavatelů apod.

Pár slov závěrem

Na závěr ještě vyjádřím své přesvědčení, že v současnosti je možné zvládnout při použití vhodných informačních technologií i velmi dynamické plánování výrobních zakázek včetně související výrobní logistiky.

Ing. Jaroslav Janda Ing. Jaroslav Janda
Autor článku je ředitelem společnosti BM Servis s.r.o.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.