google plus
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály

Dotace na vývoj ICT

Vývoj nových ICT řešení a ICT nástrojů je v dnešní době zásadní, ale finančně velice náročný proces.

1. až 2. díl >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

1. až 6. díl >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

1. až 6. díl >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

1. až 12. díl >>

 

Podnikové portály

Portály patří k oblíbeným technologiím, na kterých staví společnosti svá řešení. Ta jsou vstupní branou...

1. až 5. díl >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

IT SYSTEMS 1-2/2016 , IT Security

Bez zálohování to nepůjde

a řešení v podobě služby je mnohdy nejvýhodnější variantou



VeeamZávislost našich soukromých i profesních životů na informačních technologiích neustále roste a zajištění nepřetržité dostupnosti je tak dnes samozřejmostí jak pro profesionální, tak i soukromé služby. U mnoha z nich běžně vyžadujeme dostupnost v režimu 24/7/365 a každou minutu výpadku vnímáme velmi negativně. Nepřetržitá dostupnost byla vždy oříškem spojujícím řadu disciplín, a i v dnešní době existuje řada aspektů, které její dosažení zesložiťují – od neustále se zvyšující komplexnosti sítí přes nároky na celkový výpočetní výkon až po takřka padesátiprocentní každoroční nárůst objemu zpracovávaných dat. Na druhou stranu máme pro řešení této oblasti k dispozici řadu užitečných technologií, jako je například virtualizace.


Mnoho aspektů

Příčiny selhání a s tím související nedostupnost systémů nebo ztráta dat jsou v zásadě dvojí – fyzické a logické. V prvním případě jde především o selhání úložišť a systémů nebo o krádeže, ve druhém pak o vliv lidského faktoru, chyby ve firemních procesech nebo vědomé útoky. Pro obě kategorie je ale společné, že dotčené osoby a oddělení příčiny nezajímají – pro ně je důležité, aby byl problém co nejrychleji a s minimálními ztrátami vyřešen. Ne všechny firmy si ovšem tato rizika uvědomují, případně je považují za málo pravděpodobná, což je první a mnohdy nejobtížnější krok, který je třeba překonat.

Zálohování? Obnova? Vždy obojí!

Se zajištěním dostupnosti úzce souvisí zálohování a obnova (zotavení) do požadovaného stavu. Jde o vzájemně neoddělitelné oblasti, které mají jedno společné – jejich účelem je maximální zajištění kontinuity podnikání. Praxe ukazuje, že užitečným vodítkem je dodržení pravidla 3-2-1, které říká, že by každá organizace měla mít tři kopie svých dat uložené na dvou typech médií a alespoň jedna kopie by měla být umístěna v geograficky oddělené lokalitě, například v dalším datovém centru nebo externím cloudu.

Samozřejmě nejde o žádnou novou problematiku, zálohování a obnova doprovází lidstvo od prvních krůčků práce s daty a informacemi. Cíl je přitom po celou dobu v zásadě stejný, jen se mění prostředky pro jeho dosažení – od prostého kopírování na stejná lokální úložiště až po sofistikované postupy využívající geograficky oddělené replikace. Aktuálním trendem jsou přitom snahy o maximální automatizaci, samoobslužnost a flexibilitu včetně snadného přizpůsobení nepředvídatelným požadavkům a možnosti okamžité obnovy.

Zálohování není archivace

Bohužel často i odborná veřejnost zaměňuje pojmy zálohování a archivace. Na první pohled by sice mohlo jít o synonyma, ale není tomu tak. Zálohování je ucelený proces, který v případě selhání různých typů umožňuje uvést podnikovou informační architekturu do požadovaného – obvykle pak předchozího – stavu. Za archivací se skrývá přesouvání již neaktuálních dat na archivní média, například z nákladových nebo legislativních důvodů. A zálohovat je samozřejmě nutné i archivovaná data. Kompletní proces zálohování, obnovení, prevence ztráty dat, ověřování a dalších služeb vedoucích k nepřetržité obchodní kontinuitě je označován jako řešení dostupnosti.

Výchozí informace a rozhodnutí

Mnohdy firmy ani netuší, jak katastrofické dopady mohou výpadky a ztráty dat mít. Prvním nezbytným krokem je proto důsledné posouzení rizik spojených jak s podnikovou informační architekturou jako celku, tak i s jejich jednotlivými částmi. Z pohledu systémů, služeb i dat. Výsledkem této části analýzy by měly být přesné informace o důležitosti jednotlivých částí včetně jejich vztahu k nejdůležitějším procesům organizace.

Na kategorizaci navazuje definování klíčových ukazatelů – RPO a RTO. RPO (Recovery Point Objective) je určený k definování akceptovatelné míry dopadů způsobených ztrátou dat, tedy laicky řečeno, o co můžeme bez větších následků přijít. Ukazatel RTP (Recovery Time Objective) pak slouží k určení dopadů způsobených nedostupností systémů a dat, tedy jak rychle musíme případný výpadek vyřešit.

Třetím krokem je určení, co se má v případě selhání provést, v jakém pořadí a kdo bude za co odpovídat. Samotná kategorizace dle RTO a RPO ale nestačí – selhání se mohou kaskádovitě šířit i na stejné úrovni a obnova pak musí proběhnout právě ve stanoveném pořadí. Podchycení funkčních závislostí mezi jednotlivými prvky umožňuje, aby plán obnovy mohl být maximálně efektivní a sejmul z beder operátorů i manažerů nutnost ad-hoc rozhodování.

Nadmíru důležité je, aby všechny analytické práce včetně stanovení priorit a scénářů proběhly ještě před prvním selháním. Řešit zálohování a obnovovací strategie až v okamžiku vážných výpadků je bohužel pozdě. Podobnost s pojištěním není náhodná. Sice se něco stane jen málokdy, ale pokud ano, je nejlepší pojistku (v našem případě zálohy s ověřenou obnovitelností) mít.

Slibem nezarmoutíš, jenže papír nestačí

Sebelepší smluvní podmínky ještě nemusí být dostatečnou zárukou úspěšného obnovení. Velmi důležité je proto pravidelné prověřování jednotlivých scénářů, zejména pak v případě jakékoli změny v podnikové informační architektuře.

Od jednoduchých nástrojů až po služby

Všechny moderní přístupy k zálohování a obnově umožňují efektivní využití pokročilých technik včetně komprese dat, šifrování záloh i duplikace a replikace do geograficky oddělených lokalit. A platí to i pro deduplikaci dat, která pomocí eliminace ukládání shodného obsahu výrazně snižuje nároky na úložný prostor jak v provozních prostředích, tak i u záloh.

Technické prostředky jsou velmi různorodé a pohybují se od těch nejtriviálnějších variant založených na prostém kopírování až po pokročilá řešení poskytovaná formou služby a využívající technologie cloudů. Stále častěji se tak setkáváme například se zálohováním jako službou (Backup as a Service – BaaS) i zotavením po havárii jako službou (Disaster Recovery as a Service – DRaaS).

Základem obou uvedených služeb je vyhrazení dostatečných zdrojů na straně poskytovatele, které ve spojení s vhodnými technologiemi včetně virtualizace umožní replikaci zdrojových provozních prostředí a dat do prostředí cloudu. V případě selhání pak dojde k využití existujících záloh nebo zprovoznění replikovaných systémů, čímž zákazník získává jistotu velmi rychlé obnovy, a tedy i zajištění kontinuity podnikání. Ve prospěch obou uvedených služeb hovoří i to, že umožňují efektivní naplnění již zmíněné strategie 3-2-1.

Mezi hlavní přínosy BaaS/DRaaS patří řádové zvýšení flexibility, výrazné snížení nákladů i možnost důkladného testování zálohovacích i obnovovacích scénářů. Využití služeb je ve spojení s odpovídajícími řešeními velmi snadné, a to dokonce do takové míry, že pro mnohé firmy představuje BaaS/DRaaS vůbec první zkušenost s cloudy. Podle zmíněného průzkumu více než osmdesát procent firem o DRaaS uvažuje proto, že nemá dostatek lidských zdrojů a znalostí o problematice zotavení.

Jak správně překládat DRaaS: selhání, havárie, nebo katastrofa?

Ve spojení s nepřetržitou dostupností a kontinuitou podnikání se můžeme setkat se zaměňováním pojmů havárie/katastrofa a selhání. Za správnější lze považovat až poslední z uvedených pojmů, tedy selhání, protože jeho příčinou nemusí být jen technická havárie nebo přírodní katastrofa. Pro český ekvivalent DRaaS se však nejčastěji používají pojmy Zotavení po havárii jako služba a Obnova po katastrofě jako služba. Ustálená původní anglická zkratka ovšem již dostatečně rezonuje v IT kruzích, aby bylo hned jasné, o čem je řeč.

DRaaS se vyplácí i poskytovatelům

Zotavení po havárii jako služba představuje i významné obchodní příležitosti. V roce 2015 sice trh s DRaaS představoval „jen“ 1,42 miliardy dolarů, během pěti let by ale měla jeho hodnota dosáhnout takřka 12 miliard (při složené roční míře růstu 52,9 procent). Z obchodního pohledu je zajímavé, že 38 procent firem model zálohování mimo primární prostředí zatím nevyužívá z toho důvodu, že o této možnosti vůbec neví.

Možnosti zajištění nepřetržité dostupnosti včetně dvou klíčových stavebních prvků v podobě zálohování a obnovy se tedy neustále zdokonalují a BaaS i DRaaS patří mezi nejpokročilejší varianty, které v reálné praxi zabraňují obrovským finančním i nefinančním ztrátám. Na otázku zda zálohovat existuje jen jediná správná odpověď a při hledání řešení otázky jak mohou firmy vybírat mezi širokou škálou technologií. Zkušenosti přitom ukazují, že řešení v podobě služby je mnohdy nejvýhodnější variantou.

Martin Štětka, Veaam Martin Štětka
Autor článku je regionální ředitel společnosti Veaam pro Česko, Slovensko a Maďarsko
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

CRM pro developery

LLPZnáte nějaké opravdu kvalitní řešení pro řízení vztahů se zákazníky, které by bylo ušité na míru developerům? Jedno takové vytvořila společnost LLP CRM na oblíbených platformách Microsoft Dynamics CRM a Pivotal.